Než začnu dál hýkat nadšením, co všechno můžeme mít zadarmo, asi nebude od věci novopečeného zájemce o nahrávání trochu zasvětit do problému.
V dobách minulých stál jeden megabajt paměti (to je asi tak osm až šestnáct tisíckrát méně, než máte v počítači dnes) zhruba tisíc korun. A počítače jich byly schopny pojmout maximálně 16 nebo 32. A pevné disky se měřily na stovky megabajtů. A do tohoto prostoru se s operačním systémem a ostatními programy už skoro nic jiného nevešlo. Takže se elektronické hudební nástroje a efekty připojovaly MIDI kabelem, zvenku. Zabralo to hodně místa, bylo potřeba hodně audio a MIDI kabelů a taky je bylo potřeba správně pozapojovat, spotřebovalo to hodně energie, bylo to drahé atd… Ale fungovalo to. A samozřejmě může fungovat i nadále, pokud jste koupili drahý zvukový modul nebo efekt se kterým se nechcete rozloučit, pořád jej můžete používat. To je také ten důvod, proč i na některých nových audio rozhraních (zvukových „kartách“) stále naleznete dvojici „pětikolíků“ MIDI.
Na starších zvukových kartách (tenkrát to ještě skutečně byly karty) byly zvukové moduly – MIDI syntezátory – „zadrátovány“ napevno, takže neužíraly drahocennou operační paměť z počítače, ovšem jejich zvuková kvalita byla málokdy srovnatelná se skutečnými hudebními nástroji.
Jenže technika se vyvíjela, paměti zlevňovaly a zrychlovaly. První, kdo této situace využil, byla firma Steinberg, která v oboru počítačového nahrávání už tenkrát nebyla žádným nováčkem. A vyvinula systém, kdy se kompletní hudební nástroj nebo efekt nahrál přímo do operační paměti a audio a MIDI vstupy i výstupy byly do paměti přijímány rovnou z hudebního softwaru (DAW). Jak by řekl Cimrman – zkuste to bez drátů, milý Steinbergu! Tento systém byl označen Virtual Studio Technology – tedy zkráceně VST.
Jak se vyvíjely paměti, vyvíjely se i operační systémy a programy. První programy pro počítačové nahrávání byly pouze sekvencery – programy, ve kterých bylo možné pracovat jen s MIDI daty a audio se zpracovávalo zvlášť, na magnetofonový pás. První skutečné DAW s možností záznamu audio dat se objevily již ve Windows 3.11 (o počítačích Apple nemám přehled). Ty byly v principu šestnáctibitové, ale existovala 32 bitová „nástavba“. S příchodem Windows 95 to již začalo být zajímavější. Samotný operační systém (OS) byl schopen pracovat s – tehdy nepředstavitelnými – 4GB paměti. 32 bitů se stalo na dlouhou dobu standardem jak pro OS tak pro programy.
Situace byla přehledná – do 32 bitového OS jste nainstalovali 32 bitový DAW a v něm používali 32 bitové VST a vlastně ani nebylo moc o čem přemýšlet. A všechno to fungovalo, pokud jste měli dost výkonný počítač, dost paměti a pokud někde programátoři neudělali chybu.
Čas plynul dál a „gigabajt“ už nebyl sprosté slovo. (Nejen) virtuální nástroje a jejich knihovny vzorků se zvětšovaly a najednou i ty jednotky gigabajtů přestávaly stačit. Procesory a aplikace na nich běžící už pomalu začaly narážet na svoje limity. Nastala éra 64 bitů.
Odbočka – proč taková čísla: 16, 32, 64 – to vychází z principu činnosti počítače. Jako je pro člověka s deseti prsty přirozené počítat v desítkové soustavě, představte si, že počítač má prsty dva. Takže počítá v soustavě dvojkové – ano, skutečně to je tak jednoduché. Takže ta čísla …16, 32, 64… jsou „dvě na entou“. Pak nastane éra 128 bitová, 256 bitová atd… – pokud tento vývoj nepřetnou počítače fungující na jiných principech.
Dnes není problém vybavit se nahrávacím softwarem, neutratit přitom ani korunu a přitom mít vše zcela legálně. Největším problémem (alespoň pro mě) zatím stále zůstává najít nějaký klidný kout, kde bych já nikoho nerušil a naopak nikdo nerušil mě a kde bych si mohl alespoň částečně akusticky upravit nahrávací místnost. A mít dostatek nápadů ke skládání a nahrávání…
Audio editory:
Audacity
Nejčastěji doporučovaná klasika pro zpracování stereo stopy. Free alternativa pro Steinberg WaveLab nebo Sony Sound Forge resp. Vegas. Podporovány jsou operační systémy GNU/Linux, OSX i Windows a rozharní je v češtině: https://www.audacityteam.org/
Audacity
Wavosaur
Ten mám osobně raději než Audacity, připadá mi intuintivnější a tak nějak víc „windowsovatější“. Je k dispozici pouze pro Windows (32 a 64 bit) a jen v angličtině. Je ale tak jednoduchý, že to nemusí vadit ani začátečníkovi. Nemusí se instalovat a je malinkatý. Stačí stáhnout, uložit do nějaké složky a spustit. Doporučuji vždy spouštět „jako spávce“ jinak se neuloží nastavení: https://www.wavosaur.com/
Wavosaur
DAW:
Cakewalk by Bandlab
Je pouze pro Windows x64. Kompletně vybavený DAW bez jakýchkoli omezení počtu stop, s plnou podporou pluginů. Některé užitečné pluginy jsou již v instalaci obsaženy. Pokud hledáte svůj první nahrávací software a nechcete za něj platit, rozhodně doporučuji: https://www.bandlab.com/products/cakewalk
Cakewalk by BandLab
Presonus Studio One Prime
Nejjednodušší verze DAW od firmy Presonus. I když je zdarma, umí toho dost a dá se s ním v pohodě nahrávat. Jako největší omezení se mi zdá nepodpora externích pluginů, takže musíte pracovat s tím, co je už v DAW obsaženo. Ke zvukové kartě tohoto výrobce obdržíte v ceně verzi S1 Artist, která má méně omezení. Podporu externích pluginů si však také budete muset tak jako tak přikoupit (pak už je ale skoro lepší přejít rovnou na verzi PRO). Čeština byla k dispozici bohužel pouze ve verzi 2, verze 3 a výše už ji nemají… https://shop.presonus.com/Studio-One-4-Prime
Presonus Studio One Prime
Ardour
Pokud fakt, ale fakt vůbec nechcete být závislí na tom zlém Microsoftu, je toto asi nejlepší možnost pro GNU/Linux. Je k dispozici i pro OSX: https://ardour.org/
Pro Tools First
Studiová klasika, omezení ovšem budete pouze na vytvoření tří projektů (128 stop snad bude stačit každému)… https://www.avid.com/pro-tools-first
Tak už máte v čem nahrávat, editovat a masterovat, ale ještě by to chtělo nějaké pluginy – přídavné moduly – nástroje a efekty. Některé jsou již obsaženy ve výše uvedených free verzích, k dispozici je však nepřeberné množství dalších kvalitních pluginlů zdarma. Ale i za cenu 0 Kč nezapomínejte, že méně je někdy více a že mnoho psů – zajícova smrt… O pluginech zase příště.
Je to vlastně hrozně jednoduché. Je velmi snadné spadnout do pasti výběrové paralýzy. Máte tolik možností, že nevíte kterou vybrat dřív. Ponoříte se do tvorby zvuků nebo efektů, hledáte a zkoušíte, pořád to není ono – A co když je támhle ten zvuk lepší? Bude to lepší s chorusem nebo bez? Nebo s reverbem? A s jakým? Ale tenhle plug-in je určitě lepší, zkusím to radši s ním… Atd… A tak dlouho si hrajete a vybíráte, až zapomenete na to nejdůležitější. Na hudbu…
Další nespornou výhodou lite verzí je určitě cena… Buď jsou za pakatel a nebo ještě častěji zdarma. Mnohdy jsou přibalené k Vaší zvukové kartě nebo jinému kusu hardware nebo software.
Ano, tak jsem jsem před časem psal o zániku firmy Cakewalk po fúzi s firmou Gibosn, převzala Cakewalk skupina Bandlab, která se věnuje především tvorbě hudebního softwaru pro mobilní zařízení. Zkrátka výsledek tohoto přesunu je ten, že se objevil plnohodnotný DAW, bez omezení a s podporou DX i VST pluginů zcela zdarma! Verze DAW zdarma byly vždy v něčem omezené, Pro Tools First počtem projektů, Studio One Prime zase nepodporou VST a omezením počtu vstupů a výstupů zvukové karty, Reaper zase nepříliš čistým svědomím některých uživatelů…
K dispozici je jediná verze a to pouze pro Windows x64. Jmenuje se Cakewalk by Bandlab. Výbavou odpovídá Sonaru Platinum až na některé chybějící pluginy (Addictive Drums). Po registraci u BandLabu si jej můžete stáhnout a nainstalovat.
oToman studio zveřejnilo videomanuál nahrávacího softwaru (DAW) Presonus Studio One. Firma Presonus nedávno vydala jeho čtvrtou verzi. Nejjednoduší, ale zcela použitelná verze „Prime“ je zdarma(!) a pokud koupíte zvukové rozhraní od stejné firmy, máte zdarma středně vybavenou verzi „Artist“.
Cakewalk je firma, která vytvořila mnoho verzí DAW (nahrávacího software) a vydržela s ním na trhu 30let. A skutečně si pamatuji, kdy Cakewalk byl název trackeru pro MS-DOS…. Jako jeden z mála DAW se Cakewalk dodával jen pro Windows. Po čase byl koupen firmou Roland, což bylo podle mě „zlaté“ období tohoto softwaru i této firmy. Roland pod značkou „Cakewalk“ vyráběl i zvukové karty a MIDI keyboardy. Toto slibné spojení bohužel skončilo a Cakewalk (vyrábějící DAW pod značkou Sonar, ale také VST nástroje apod…) byl koupen firmou Gibson. Firmou která má velkou tradici ve výrobě kytar, ale na poli produkce softwaru a studiové techniky byla nováčkem. Gibsonu se nepodařilo Cakewalk udržet a vypadalo to, že Cakewalk úplně skončí.
Vypadá to ale, že by mohl přece jen přežít. Cakewalk byl odkoupen (pro mě nepříliš známou) firmou BandLab. Jestli se dá vůbec mluvit o firmě. BandLab vypadá spíš jako komunita muzikantů než firma… No, uvidíme.
Firma Presonus je poměrně mladá, ale mezi muzikanty se stala rychle pojmem, který nelze brát na lehkou váhu. Vyrábějí zvukové karty, mixážní pulty, předzesilovače, poslechové monitory a také nahrávací software – DAW – Presonus Studio One. Tento nabízejí ve třech verzích: Prime, Artist a Professional. Verze Artist je dodávána zároveň se zvukovými kartami, ale dá se koupit za cenu kolem 3000Kč i zvlášť. Verze Professional je nejvybavenější a taky nejdražší. Ovšem na verzi Prime je nejlepší cena – zcela zdarma! Samozřejmě má nějaká omezení, jinak by asi nemělo smysl ji vůbec zdarma nabízet. Především – kromě omezeného počtu vestavěných efektů a jediného virtuálního nástroje nelze žádné jiné používat. Toto omezení má i verze Artist, ta ale disponuje více nástroji a podporu virtuálních nástrojů lze k ní dodatečně za cca 2000Kč dokoupit. Ale i tak se jedná o vyspělý DAW, ve kterém můžete nahrát, smíchat a s trochou kreativity i zmasterovat kompletní skladbu. Momentálně je k dispozici ve verzi 3.3.1 (listopad 2016) ve verzích pro Windows i Mac. Viz porovnání verzí.
Během instalace doporučuji nainstalovat si i všechny nástroje a smyčky. Není ale problém si je nainstalovat dodatečně.
Po spuštění vás přivítá úvodní obrazovka, kam zadáte Váš e-mail a heslo a můžete začít. Nejdříve je potřeba nastavit si audio rozhraní a pokud máte i MIDI zařízení. Novou skladbu začnete jednoduše: Create New Song a když se vám nechce vymýšlet název, nebo ještě nevíte jak se bude skladba jmenovat, Studio One vám rovnou nabídne název složený z data a vašeho jména…
Úvodní obrazovka
Samotné prostředí DAW je přehledné a decentní a barevné schéma je možné doladit v Options – General – Apearance – Color Scheme.
V hlavním okně máme jednotlivé tracky, v dolní části je okno pro MIDI nebo audio editor nebo pro mixážní pult. V pravé části pak vidíme průzkumník pro nástroje, smyčky a jiné soubory. Prosté a přehledné, vše je po ruce. Například stopu s nástrojem (zde je tedy jediný – Presence – ale obsahuje mnoho zvuků) vytvoříme snadno tak, že si vybereme žádaný nástroj a prostě ho přetáhneme myší do okna se stopami….
Zkoušel jsem jej zatím jen krátce, ale i tak myslím, že pánové v Louisianě odvedli kus dobré práce a že to s nimi konkurenti nebudou mít vůbec lehké. A vlastně nahlodali i mě, dlouholetého uživatele DAW Cakewalk Sonar. Presonus totiž kromě tohoto DAW zdarma nabízí i crossgrade (přechod od konkurence) za výhodnou cenu…
