Nahráváme.cz

Jak vydat CD (3)

LP, audiokazetu, nebo digitální nahrávku pro streamovací platformy? (3. a poslední část)

Ještě pár poznámek k fyzickému nosiči a k samoobslužnému vydavatelství.

To, že umíte hezky kreslit, je sice pěkné, ale pokud nevíte, co je to předtisková příprava, spadávka, DPI, bitmapa nebo vektor, tak se do toho radši nepouštějte a fakt si toho grafika sežeňte (ten obrázek mu můžete nakreslit tužkou a dát jako inspiraci).

A k samotným nahrávkám: WAV (nebo AIFF u Apple) je konečný audio formát, který dostanete od zvukaře po masteringu. Zeptejte se ho, jestli umí celou nahrávku zabalit do DDP (Disk Description Protocol). A k tomu budete potřebovat už mít přidělené ISRC kódy pro jednotlivé tracky. Pokud to zvukař neumí, nevadí. Buď si na to seženete nějaký software (naštěstí to umí můj Studio One Pro od Presonusu) – není to složité, jen přetáhnete WAVy do programu, doplníte tabulky s kódy, s názvy skladeb, jméno autora a pod. a uložíte jako DDP. A nebo nahrajete do vydavatelství jen zmasterované WAVy a ISRC kódy zvlášť, ale budou za to chtít něco málo zaplatit. Pokud budete vydávat jinde než v AZCD, podmínky se můžou lišit. Prostě se jich zeptejte.
Před odesláním DDP do vydavatelství si správnost formátu ještě ověře například nástrojem dBM_DDP Player.

Tak a máte hotovo. Za pár dní máte nosiče v ruce a teď je potřeba je dostat mezi lidi. Nejlépe pokřtít na nějakém koncertě a rozeslat do rádií. Ať se daří.

Jak vydat CD? (2)

LP, audiokazetu, nebo digitální nahrávku pro streamovací platformy? (2. část)

Pokud vydáváte nahrávky pouze virtuálně, bez fyzického nosiče, máte hotovo. Máte několik možností, jak je dostat do světa. Každá má výhody i nevýhody, jak to tak chodí. Můžete nahrávat rovnou na Spotify, Apple Music a podobně. Výhodou je, že máte všechno pod vaší kontolou a honoráře jsou celé vaše (ale které nejsou bůhvíjak vysoké). Nevýhoda je v organizační náročnosti.
Existují služby, které vám zajistí distribuci do všech možných streamovacích platforem najednou. Ale něco za to budou chtít. Výhoda je, že vám odpadne spousta práce a skladby se objeví i v místech, o kterých jste ani nevěděli. Mezinárodně je nejznámější asi služba Distrokid, v základní verzi dokonce zdarma. Zde ale nemůžete použít vlastní ISRC, od Distrokid jej dostanete přidělený – a to nechceme, nahrávka pak není tak úplně vaše. Takže doporučuji alespoň tu nejlevnější placenou verzi.
V ČR máme podobnou službu – prodejhudbu.cz , která je zdama a kterou jsem zvolil i já. Nevýhodou je, že si za přehrávání nahrávek strhávají podíl. Za výhodu považuji distribuci (mimo Distrokid, Apple, Youtube…) i na Supraphonline.cz, což na Distrokidu nedostanete. A další výhodou je kompletně české prostředí.

Jestli chcete vydat i fyzický nosič, budete k němu potřebovat i obal. Najměte si na to grafika, pokud jím zrovna náhodou také nejste nebo nemáte někoho takového v kapele. Nejjednodušší (a nejlevnější) je vypálit pár CD doma a obaly vytisknout na tiskárně, ale nedostanete úplně profi výsledek. Díky internetu nemusíte jezdit někam do vydavatelství a do tiskárny. Pro tento účel jsem zvolil službu AZCD.cz – nahrajete podklady a počkáte si, až vám přijde výsledek… Jak mají podklady vypadat, najdete na jejich stránkách. Starali se o mě „jako o vlastního“ a můžu je jen doporučit.

(pokračování)

Jak vydat CD? (1)

LP, audiokazetu, nebo digitální nahrávku pro streamovací platformy? (1. část)

Protože jsem obdařen čerstvou zkušeností vydání vlastního EP, podělím se s vámi o to, co považuji za důležité, aby se nahrávka dala považovat za skutečně vydanou. Níže uvedený text se týká případů, kdy vydáváte svou vlastní tvorbu.

Ve chvíli, kdy píseň složíte, stáváte se autorem. Pokud máte kliku a stane se, že se vaše skladby budou někdy veřejně provozovat (ať už v médiích, na streamovacích platformách nebo živě na koncertech), asi za to budete chtít i nějaký honorář.

Prvním krokem, kdy máte v ruce nějakou použitelnou demonahrávku, by měla být registrace díla na OSA – tedy Ochranném Svazu Autorském Online registrace – Autor | OSA.CZ . Po uzavření písemné smlouvy a zaplacení jednorázové registrace (605Kč v době psaní článku) se stáváte zastupovaným autorem. Píseň stačí na OSA nahrát ve formátu mp3 (notový záznam už se nevyžaduje) a pokud jste autorem textu, tak i text.
Pokud písně ještě nehrajete na koncertech, můžete je na OSA zaregistrovat až po přidělení ISRC, viz níže.

Teď byste měli pořídit nahrávky v profesionální kvalitě. Po nahrávání a mixu následuje mastering. Zde se domluvte se zvukařem, pro jaké médium bude nahrávka určena. Jiné požadavky na master jsou na CD, jiné pro LP, pro Spotify a pod…

Až je mastering hotov, zažádejte si o přidělení ISRC kódu na NOSITELÉ PRÁV – Intergram . A protože jsem si CD vydával celé sám, zaregistroval jsem se i jako výrobce. Po podepsání dokumentů (stačilo vytisknout, oskenovat a poslat zpátky), dostanete přidělený mezinárodní jednoznačný kód, který bude označovat všechny vaše budoucí nahrávky. Týká se právě jen nahrávky, nikoli písně jako autorského díla (pozor, pokud jde jen o různé úrovně pro CD a Spotify apod. přidělte takovým nahrávkám jen jeden společný kód). Celý ISRC kód si pak budete schopní vyplnit sami a poslat na Intergram k registraci. Jak na to se dozvíte na stránkách Intergramu (Váš přidělený kód + poslední dvojčíslí roku vydání + pořadové číslo nahrávky vydané v tomto v roce) . Oproti samotnému autorství máte v ISRC kódu možnost přidělit poměrnou část honoráře v pocentech i muzikantům, případně zvukaři, kteří nejsou autory, ale na nahrávce se nějak podíleli.

Když máte v ruce ISRC kódy, musíte je ještě nějak do nahrávky umístit. Jedná se o tzv. metadata, podobně jako třeba CD text (názvy skladeb, co se zobrazí posluchači na displeji, pokud to přehrávač umí). Buď vám to udělá opět zvukař, nebo pokud máte potřebný software, zvládnete to i sami. Umí to můj DAW Studio One Pro 6 v masteringové sekci, což jsem využil. Umí to např. i audio editor Steinberg Wavelab. Existují i nástroje zdarma – Sonoris ISRC Editor nebo Stamp ID3 Tag Editor.

V tuto chvíli se ještě vraťte na stránky OSA a oznamte změnu – přidělení ISRC – a uploadujte novou nahrávku s tímto kódem.

(pokračování)

Nahrávám EP v „normálním“ studiu…

A proč? Vždyť tady propaguju domácí nahrávání… Hlavní důvody jsou dva: Prokrastinace. Nemůžu se dokopat k nějaké soustavné práci na nahrávákách. A pak prostředí – přízemí paneláku, nejhorší možné místo pro porvozování domácího nahrávání, především kvůli hluku z okolí, který panely velmi ochotně přenáší a navíc fungují jako reproduktor, takže i zesilují.
Jo a vlastně třetí důvod – se zvukařem se znám. Kromě toho, že funguje trochu i jako producent, tak hraje na bicí, což já neumím.
Hm, takže všechno, co jsem doma nahrál, bylo k ničemu? Ale nee, právě tady domácí nahrávání dost pomohlo při „předprodukci“. Zvukař dostal stemy – demo nahrávky jednotlivých stop – takže už má celkem jasnou představu co a jak se bude nahrávat. A nové nápady a návrhy mu průběžně posílám.

Luna – další free DAW

Kompletní nahrávací software (DAW) nyní nabízí firma Universal Audio (UAD), známá mimo jiné harwarovými efektovými pluginy. Luna má neomezený počet audio i MIDI stop, podporuje pluginy třetích stran a je k dispozici pro Windows i Apple. Zatímco Cakewalk už dále nebude podporovat free verzi Cakewalk by Bandlab. Funkčí by měl být stále, ale již nebudou vycházet další aktualizace.

Kytarová škola

Pokud se chcete (na)učit hrát na kytaru nebo ukulele a jste z Brna a blízkého okolí, uvolnily se mi nějaké termíny. Hlavně večerní a naopak brzce odpolední. Případně si můžete zakoupit vouhcer na 5 lekcí a chodit, kdy se vám to bude zrovna hodit a mně se uvolní nějaká lekce (žák je nemocen, na služební cestě, na dovolené…). Výuka probíhá v Brně-Řečkovicích ve vybavené zkušebně. Věk od sedmi let výše bez omezení. Stylově od lidovek a „Stánků“ přes folk, rock, pop až po heavy metal, základy hudební teorie (není nutné znát noty), základy zpěvu. Obsah hodiny je vždy přizpůsoben zájmům a pokročilosti žáka. Přihlášky a detaily na www.tomborovicka.cz .

Zdroje signálu

Mikrofony

Abychom byli schopni zaznamenat zvuk (řeč, zpěv, akustické nástroje, zvuk reproduktoru z kytarového komba…), potřebujeme jej nějak sejmout a přenést do vstupu zvukové karty (audio interface) a do našeho projektu.

K tomu slouží mikrofon – zařízení, které snímá změny akustického tlaku a mění je na odpovídající elektrický signál. Existuje několik druhů, které mají svoje výhody i nevýhody, pro začátek bude stačit popis dvou nejpoužívanějších typů:

Dynamické mikrofony:

Konstrukčně jsou poměrně jednoduché. Membrána, která zachycuje změny akustického tlaku, je spojena s cívkou, která se pohybuje v magnetickém poli. V cívce vzniká elektromagnetickou indukcí odpovídající elektrické napětí a to se pak kabelem přenáší na vstup zvukového zařízení. Výhodou je schopnost zpracovat velký akustický tlak, mechanická odolnost a univerzálnost. Nevýhodou je menší citlivost, menší a nevyrovnaný kmitočtový rozsah a tím také menší schopnost snímat jemné detaily ve zvuku. Pro tyto vlastnosti jsou nejčastěji používány pro živá vystoupení, ale dobrou službu udělají i v nepříliš dobře akusticky upraveném studiu, kdy vás ruší okolní hluk od sousedů nebo z ulice.
Nejznámějšími typy jsou Shure SM58 (pro zpěv) a Shure SM57 (pro kytarové aparatury, ale lze jej použít i univerzálně) a chybu s nimi určitě neuděláte. Pozor na podezřele levné inzeráty, Aliexpres a Ebay – jedná se o levné čínské kopie!
Další prověřené značky jsou AKG (D5), Sennheiser (e835), Audix (OM2), Lewitt (MTP550) nebo Se Electronics (V7). Pokud máte opravdu hluboko do kapsy, pak Samson (Q4), Behringer (XM8500), Soundking (EH002)…

Hodí se např. na rockový zpěv, pro kytarové aparatury, hlasitější nástroje typu housle apod. Do domácího studia tenhle typ zvolte, pokud jste například metalový zpěvák. A nebo pokud již máte dynamický mikrofon ve zkušebně, kde hrajete s kapelou.

Dynamický mikrofon
Dynamický mikrofon

Kondenzátorové mikrofony:

Na tenkou kovovou membránu, umístěnou v elektrickém poli, dopadá akustický tlak. V rytmu změny kapacity v elektrickém poli se mění i elektrické napětí na výstupu ze snímací kapsle. Nevýhodou je nutnost externího, tzv. fantomového napájení. Dnes jej najdete snad na všech zvukových kartách i levných mixážních pultech (vždy si to před nákupem ověřte!), takže by to neměl být problém. Jedná se o 48V stejnosměrných. Další nevýhodou je menší mechanická odolnost. Tyto nevýhody jsou ovšem vyváženy větší citlivostí, hloubkou náběru (ochotně nahrají i plačící dítě od sousedů…) a vyrovnaným a širokým kmitočtovým rozsahem a pokud uvažujete zatím o jediném mikrofonu pro domácí studio, vydejte se touto cestou. Hodí se pro řeč, zpěv a tišší akustické nástroje, např. pro akustickou kytaru.

Někdy narazíte na USB kondenzátorový mikrofon – ten do domácího studia nedoporučuji. Obsahuje v sobě již zabudovanou zvukovou kartu a tím pádem nemůžete zároveň s ním nahrávat i jiné nástroje nebo zpěvy. Hodí se ale například na podcasty, pokud chcete nahrávat pouze řeč a nic jiného neřešíte.

Nejznámějším typem je jistě Neumann U87, léty prověřený profesionály, ovšem s cenovkou něco přes 60.000 Kč jako první kousek do domácího studia asi příliš vhodný nebude a i kdybyste na něj měli, jeho výhod v panelákové ložnici určitě nevyužijete a jsou to vyhozené peníze. Pořiďte si jeden velkomembránový studiový mikrofon, dívejte se po značkách Rode (NT1a), Audio-Technica (AT2020), Oktava (MK319), AKG (P120), Lewitt (LCT240) a nebo levnější MXL (990, V67), Behringer (C1, C3), Samson (C01, C03) nebo Apex (435B). Cenově zajímavou volbou může být i „the t-bone“ SC400. Značka německého hudebního e-shopu thomann.de, který dodává i do ČR.

Velkomembránový kondenzátorový mikrofon
Velkomembránový kondenzátorový mikrofon

Kvůli vysoké citlivosti kondenzátorových mikrofonů budete potřebovat další drobnosti:

a) Košík neboli „pavouka“ – pružná konstrukce, do které umístíte mikrofon a pak jej umístíte na mikrofonní stojan.

Pavouk - shockmount
Pavouk – shockmount

b) Síťku před mikrofon (pop filtr) – připevní se ke stojanu asi 10 cm před mikrofon. Zabraňuje zdůraznění „retnic“ – vyslovené hlásky jako „b“, „p“ nebo „t“ by bez ní zněly jako výstřel z děla.

Síťka - pop filtr
Síťka – pop filtr

Někdy bývá košík, případně i pop-filtr, součástí balení mikrofonu.

Budete potřebovat stojan a také kabel. Kabel používejte vždy XLR(F) – XLR(M), pro oba typy mikrofonů.

Mikrofonní kabel XLR(M)-XLR(F)
Mikrofonní kabel XLR(M)-XLR(F)

Dívejte se také po „směrové charakteristice“ mikrofonů. Nejčastější je kardoidní, ve tvaru obráceného srdce a to u obou typů. Nejcitlivější je přímo zepředu, méně pak z boků, zezadu téměř vůbec. Pokud váháte, zvolte tuhle.
Hyperkardoidní jsou citlivé pouze přímo zepředu, zatímco z boků a zezadu neberou skoro vůbec. Hodí se především na živá vystoupení rockových kapel, protože jsou velmi málo náchylné ke zpětné vazbě (nežádoucí pískání). Nevýhodou je však nárok na zpěváka, aby důsledně zpíval přímo rovně do „bambule“, jinak jej nebude slyšet.

U kondenzátorových je někdy směrová charakteristika volitelná. Kardoidní, kulová (všesměrová) nebo osmičková, to ale v začátcích řešit nejspíš vůbec nebudete.

U kondenzátorových mikrofonů také dávejte pozor na to, kde je membrána, abyste do něj zpívali skutečně zepředu. Poznáte to podle umístění loga firmy, nebo tam, kde přes mřížku vidíte kruhový útvar membrány.

Je běžné, že studia bývají vybaveny několika různými mikrofony a zvukař je volí podle konkrétní situace.

Pokud je však vaším cílem tvořit elektronickou ambientní hudbu, mikrofon možná nebudete potřebovat vůbec…

Vyšla aktualizace DAW Studio One 6.5

Kromě klasických drobných vylepšení, stability atd… se nová verze nahrávacího softwaru Studio One od firmy Presonus může pochlubit novým prostorovým systémem mixu Dolby Atmos a dále věcí docela nevídanou – beta verze pro operační systém GNU/Linux! Což dosud ze známnějších DAW nabízel pouze Reaper.

Displej s rozlišením 1366×768 bodů (jak je uvedeno v minimální specifikaci) bych spíše nedoporučil. Zkoušel jsem to na starém notebooku a některé důležité volby byly mimo obrazovku a myší nedostupné.

Všechno je jinak II

Když jsem před pár měsíci psal, že si nemůžete do počítače nainstalovat vlastní program pro „odstranění hlasu zpěváka“, byla tato informace již zastaralá… Můžete. A to ve formě pluginu, zásuvného modulu VST (AAX) – takže k jeho provozu potřebujete nějaký program, který to umí využívat. Tedy nějaký audio editor nebo DAW s podporou (Audacity, Cakewalk atd…).

Jeden z nich je dokonce zdarma, zatím ve formě beta verze, tedy veřejně dostupná funkční testovací verze. Je to Goyo Voice Separator – s jednoduchým ovládáním: Levé točítko odstraňije šum, radál, ruchy… ale taky hudbu, když mu naservírujete smíchaný soubor mp3 – prostřední reguluje hlas zpěváka nebo mluvčího a třetí odstraňuje dozvuk, reverb a tím i odazy ze špatně akusticky upravené místnosti (například). I když není tak dobrá jako placené programy (třeba Clarity od firmy Waves), určitě stojí za vyzkoušení. A spěchejte, bude zdrama jen do konce září, než vyjde plná placená verze!