Kompletní nahrávací software (DAW) nyní nabízí firma Universal Audio (UAD), známá mimo jiné harwarovými efektovými pluginy. Luna má neomezený počet audio i MIDI stop, podporuje pluginy třetích stran a je k dispozici pro Windows i Apple. Zatímco Cakewalk už dále nebude podporovat free verzi Cakewalk by Bandlab. Funkčí by měl být stále, ale již nebudou vycházet další aktualizace.
Pokud se chcete (na)učit hrát na kytaru nebo ukulele a jste z Brna a blízkého okolí, uvolnily se mi nějaké termíny. Hlavně večerní a naopak brzce odpolední. Případně si můžete zakoupit vouhcer na 5 lekcí a chodit, kdy se vám to bude zrovna hodit a mně se uvolní nějaká lekce (žák je nemocen, na služební cestě, na dovolené…). Výuka probíhá v Brně-Řečkovicích ve vybavené zkušebně. Věk od sedmi let výše bez omezení. Stylově od lidovek a „Stánků“ přes folk, rock, pop až po heavy metal, základy hudební teorie (není nutné znát noty), základy zpěvu. Obsah hodiny je vždy přizpůsoben zájmům a pokročilosti žáka. Přihlášky a detaily na www.tomborovicka.cz .
Abychom byli schopni zaznamenat zvuk (řeč, zpěv, akustické nástroje, zvuk reproduktoru z kytarového komba…), potřebujeme jej nějak sejmout a přenést do vstupu zvukové karty (audio interface) a do našeho projektu.
K tomu slouží mikrofon – zařízení, které snímá změny akustického tlaku a mění je na odpovídající elektrický signál. Existuje několik druhů, které mají svoje výhody i nevýhody, pro začátek bude stačit popis dvou nejpoužívanějších typů:
Konstrukčně jsou poměrně jednoduché. Membrána, která zachycuje změny akustického tlaku, je spojena s cívkou, která se pohybuje v magnetickém poli. V cívce vzniká elektromagnetickou indukcí odpovídající elektrické napětí a to se pak kabelem přenáší na vstup zvukového zařízení. Výhodou je schopnost zpracovat velký akustický tlak, mechanická odolnost a univerzálnost. Nevýhodou je menší citlivost, menší a nevyrovnaný kmitočtový rozsah a tím také menší schopnost snímat jemné detaily ve zvuku. Pro tyto vlastnosti jsou nejčastěji používány pro živá vystoupení, ale dobrou službu udělají i v nepříliš dobře akusticky upraveném studiu, kdy vás ruší okolní hluk od sousedů nebo z ulice.
Nejznámějšími typy jsou Shure SM58 (pro zpěv) a Shure SM57 (pro kytarové aparatury, ale lze jej použít i univerzálně) a chybu s nimi určitě neuděláte. Pozor na podezřele levné inzeráty, Aliexpres a Ebay – jedná se o levné čínské kopie!
Další prověřené značky jsou AKG (D5), Sennheiser (e835), Audix (OM2), Lewitt (MTP550) nebo Se Electronics (V7). Pokud máte opravdu hluboko do kapsy, pak Samson (Q4), Behringer (XM8500), Soundking (EH002)…
Hodí se např. na rockový zpěv, pro kytarové aparatury, hlasitější nástroje typu housle apod. Do domácího studia tenhle typ zvolte, pokud jste například metalový zpěvák. A nebo pokud již máte dynamický mikrofon ve zkušebně, kde hrajete s kapelou.
Na tenkou kovovou membránu, umístěnou v elektrickém poli, dopadá akustický tlak. V rytmu změny kapacity v elektrickém poli se mění i elektrické napětí na výstupu ze snímací kapsle. Nevýhodou je nutnost externího, tzv. fantomového napájení. Dnes jej najdete snad na všech zvukových kartách i levných mixážních pultech (vždy si to před nákupem ověřte!), takže by to neměl být problém. Jedná se o 48V stejnosměrných. Další nevýhodou je menší mechanická odolnost. Tyto nevýhody jsou ovšem vyváženy větší citlivostí, hloubkou náběru (ochotně nahrají i plačící dítě od sousedů…) a vyrovnaným a širokým kmitočtovým rozsahem a pokud uvažujete zatím o jediném mikrofonu pro domácí studio, vydejte se touto cestou. Hodí se pro řeč, zpěv a tišší akustické nástroje, např. pro akustickou kytaru.
Někdy narazíte na USB kondenzátorový mikrofon – ten do domácího studia nedoporučuji. Obsahuje v sobě již zabudovanou zvukovou kartu a tím pádem nemůžete zároveň s ním nahrávat i jiné nástroje nebo zpěvy. Hodí se ale například na podcasty, pokud chcete nahrávat pouze řeč a nic jiného neřešíte.
Nejznámějším typem je jistě Neumann U87, léty prověřený profesionály, ovšem s cenovkou něco přes 60.000 Kč jako první kousek do domácího studia asi příliš vhodný nebude a i kdybyste na něj měli, jeho výhod v panelákové ložnici určitě nevyužijete a jsou to vyhozené peníze. Pořiďte si jeden velkomembránový studiový mikrofon, dívejte se po značkách Rode (NT1a), Audio-Technica (AT2020), Oktava (MK319), AKG (P120), Lewitt (LCT240) a nebo levnější MXL (990, V67), Behringer (C1, C3), Samson (C01, C03) nebo Apex (435B). Cenově zajímavou volbou může být i „the t-bone“ SC400. Značka německého hudebního e-shopu thomann.de, který dodává i do ČR.
Kvůli vysoké citlivosti kondenzátorových mikrofonů budete potřebovat další drobnosti:
a) Košík neboli „pavouka“ – pružná konstrukce, do které umístíte mikrofon a pak jej umístíte na mikrofonní stojan.
b) Síťku před mikrofon (pop filtr) – připevní se ke stojanu asi 10 cm před mikrofon. Zabraňuje zdůraznění „retnic“ – vyslovené hlásky jako „b“, „p“ nebo „t“ by bez ní zněly jako výstřel z děla.
Někdy bývá košík, případně i pop-filtr, součástí balení mikrofonu.
Budete potřebovat stojan a také kabel. Kabel používejte vždy XLR(F) – XLR(M), pro oba typy mikrofonů.
Dívejte se také po „směrové charakteristice“ mikrofonů. Nejčastější je kardoidní, ve tvaru obráceného srdce a to u obou typů. Nejcitlivější je přímo zepředu, méně pak z boků, zezadu téměř vůbec. Pokud váháte, zvolte tuhle.
Hyperkardoidní jsou citlivé pouze přímo zepředu, zatímco z boků a zezadu neberou skoro vůbec. Hodí se především na živá vystoupení rockových kapel, protože jsou velmi málo náchylné ke zpětné vazbě (nežádoucí pískání). Nevýhodou je však nárok na zpěváka, aby důsledně zpíval přímo rovně do „bambule“, jinak jej nebude slyšet.
U kondenzátorových je někdy směrová charakteristika volitelná. Kardoidní, kulová (všesměrová) nebo osmičková, to ale v začátcích řešit nejspíš vůbec nebudete.
U kondenzátorových mikrofonů také dávejte pozor na to, kde je membrána, abyste do něj zpívali skutečně zepředu. Poznáte to podle umístění loga firmy, nebo tam, kde přes mřížku vidíte kruhový útvar membrány.
Je běžné, že studia bývají vybaveny několika různými mikrofony a zvukař je volí podle konkrétní situace.
Pokud je však vaším cílem tvořit elektronickou ambientní hudbu, mikrofon možná nebudete potřebovat vůbec…
V rámci kytarové školy Tomáše Borovičky (kde učím kytaru a ukulele) pořádám 26.1. v Brně audio a nahrávací workshop pro začátečníky: https://www.facebook.com/events/576662131334822
Kromě klasických drobných vylepšení, stability atd… se nová verze nahrávacího softwaru Studio One od firmy Presonus může pochlubit novým prostorovým systémem mixu Dolby Atmos a dále věcí docela nevídanou – beta verze pro operační systém GNU/Linux! Což dosud ze známnějších DAW nabízel pouze Reaper.
Displej s rozlišením 1366×768 bodů (jak je uvedeno v minimální specifikaci) bych spíše nedoporučil. Zkoušel jsem to na starém notebooku a některé důležité volby byly mimo obrazovku a myší nedostupné.
Když jsem před pár měsíci psal, že si nemůžete do počítače nainstalovat vlastní program pro „odstranění hlasu zpěváka“, byla tato informace již zastaralá… Můžete. A to ve formě pluginu, zásuvného modulu VST (AAX) – takže k jeho provozu potřebujete nějaký program, který to umí využívat. Tedy nějaký audio editor nebo DAW s podporou (Audacity, Cakewalk atd…).
Jeden z nich je dokonce zdarma, zatím ve formě beta verze, tedy veřejně dostupná funkční testovací verze. Je to Goyo Voice Separator – s jednoduchým ovládáním: Levé točítko odstraňije šum, radál, ruchy… ale taky hudbu, když mu naservírujete smíchaný soubor mp3 – prostřední reguluje hlas zpěváka nebo mluvčího a třetí odstraňuje dozvuk, reverb a tím i odazy ze špatně akusticky upravené místnosti (například). I když není tak dobrá jako placené programy (třeba Clarity od firmy Waves), určitě stojí za vyzkoušení. A spěchejte, bude zdrama jen do konce září, než vyjde plná placená verze!
Výše uvedené zvukové karty (audio rozhraní, protože to karty už dávno nejsou) byly uvedeny na trh firmou Roland v roce 2007. Jedná se o externí zařízení s připojením k počítači pomocí Firewire (IEEE 1394), takže z dnešního hlediska spíše retro. Byly ovšem tak dobře vybavené, že i dnes můžou v domácím studiu velmi dobře posloužit a halvně – na bazarech je pořídíte za pár drobných. K dispozici jsou stále ovladače pro Windows 10, které fungují i ve Windows 11.
Abyste je mohli používat, potřebujete především mít ve svém počítači řadič Firewire, který je už na ústupu. V notebooku máte nejspíš smůlu, i když na Thunderbolt snad existuje převodník, ale to nemám ověřeno. Do PC můžete jednoduše přidat PCIe Firewire řadič (opět sledujte bazary…). Pozor ovšem na kombinovaný řadič 400/800Mbps s čipem Texas Instuments, který se vám „odmění“ hláškou „Kód 10, zařízení nelze spustit„. Chyba je bohužel na straně TI, který se již nestará o update ovladačů. Obyčejný řadič s čipem VIA a s porty pouze na 400Mbps mi funguje normálně.
Pokud potřebujete jen nahrávat a přehrávat zvuk, máte hotovo. Problém však nastane, když chcete používat VST nástroje a efekty – nejnižší možná latence, nastavitelná dodávanou utilitou je 11,1 milisekund. Což je například pro moje kytarové pluginy AmpliTube a Guitar Rig příliš mnoho a zpoždění je velmi rušivé a slyšitelné. Firma Roland již dále ovladače nevyvíjí a nastavila minimální zpoždění tak trochu alibisticky, aby ve Windows 10 a 11 nenastaly problémy…
Naštěstí jsem na Youtube našel návod, jak originální ovladače Rolandu obelstít. Je však třeba upravit některé hodnoty ovladače v registru Windows. Do vyhledávacího políčka vlevo dole napiště „Regedit“ a spusťtě. V registru vyhledejte postupně hodnoty proměnných: AsioBufferDepth, IsoStreamBufferDepth a KsBufferDepth (Jsou všechny pod sebou v klíči: HKEY_LOCAL_MACHINE – SYSTEM – Control Set(001) – Services – rrwd(0002) – ConfigDB – Settings, ta čísla v závorkách tam možná nemáte, nebo je máte jinak) a všechny tyto tři hodnoty změňte, poté co si je přepnete na dekadický tvar, na „500„. Zavřete registr a odpojte a připojte zvukovou kartu, nebo ještě lépe restartujte PC. Spusťe váš oblíbený GuitarRig nebo Cakewalk by Bandlab (zde si v nastavení latenci mlůžete zkontrolovat) a voalá – u mě je to 6,2 ms, což je na živé hraní s kytarou v pohodě použitelné. Pozor! – na tu původní ASIO utilitu od Rolandu už nesahejte, protože teď ukazuje nesmysly a bude vás nutit hodnoty změnit, protože jim nerozumí. Vrátili byste se tím ovšem zpět na 11,1 ms a to nechcete. Můžete opatrně zkusit hodoty i snižovat, do té doby, dokud budou ovladače stabilní.
Všechno je to bez záruky a pokud se do toho pustíte, děláte to na vlastní riziko 😉
Oblíbený DAW Cakewalk by Bandlab, který je už několik let legálně zdarma, čekají velké změny. Cakewalk by Bandlab se vrací k názvu Sonar! Budou dvě verze, Cakewalk Sonar a Cakewalk Next. Zpětná kompatibilita údajně zaručena. Otázka je, jestli bude stále aspoň jedna z nich zdarma a nebo se vrátí ke klasickému komerčnímu modelu? A bude Vám stará free verze stále fungovat?
Zatím víme, že verze „Cakewalk Next“ bude placená a bude pro Windows i Apple. Zde to bude mít Cakewalk opravdu těžké v konkurenci prověřených DAW jako jsou Protools, Cubase, Studio One, Live! nebo applovský Logic. Podle slov vývojářů jde o úplně nový DAW naprogramovaný od základů. O zpětné kompatibilitě se staršími verzemi zatím nic nevíme.
Druhá verze se vrací k tradičnímu názvu „Cakewalk Sonar“, což je zřejmě pokračovatel free verze Cakewalk by Bandlab a bude nejspíš jen pro Windows a zpětně kompatibilní se staršími verzemi. Na cenovou politiku si ale musíme počkat až do oficiálního vypuštění do světa.
Vývoj situace můžete sledovat na oficiálních stránkách.
Když jsem před časem mudroval nad tím, že odstranění hlasu zpěváka z nahrávky není možné, netušil jsem, co přijde začátkem roku 2023. Umělá inteligence, AI, a až otravné bombardování tímto „buzzwordem“ ze všech stran. ChatGPT, Bing, AI od Googlu propadající se do depresí a nejistá svým pohlavím a identitou… A pro nás, muzikanty, s dalšími schopnostmi. Mimo jiné umí i skládat hudbu. České písňové texty jí sice zatím moc nejdou a příliš neumí rýmovat. Ale to je jen otázka času.
Na tomto místě nás však nejvíce zajímají schopnosti, nazvané „vocal remover“ nebo „instrument splitter“. Tedy odstraňovač zpěvu a oddělovač nástrojů. A hned ta první, na kterou jsem narazil, je perfektně použitelná. Jen nahrajete na web Vaši mp3 a on vám, po chvíli „chroustání“ nabídne stopy zpěvu, bicích, baskytary a zbytku kapely. A určitě jich najdete víc. Pozor však na takové, které vás nutí nainstalovat si do PC nějaký program! Těm se zdaleka vyhněte (ostatně, každý rozumný prohlížeč by to měl zablokovat). Nevýhodou je, že to co je zdarma, je podle očekávání omezeno. Počtem souborů za den nebo kvalitou apod…
Aby nedošlo k nedorozumění – proces oddělování probíhá na vzdálených počítačích a spotřebuje podstatně (řádově) více strojového výkonu, než má Váš počítač nebo mobil. Proces umělé inteligence je založen na učení z jiných nahrávek a výledek stále spíše „odhaduje“, i když velmi uvěřitelně a přesně. Není to jen prográmek typu Audacity, ve kterém otevřete soubor a stopy nějak jednoduše oddělíte – to stále nejde a nikdy nepůjde! Rozhodně tak nedostanete totéž, co se původně dělo v nahrávacím studiu – tedy jednotlivé stopy nahrávaných nástrojů a zpěvu.
P.S. Ale nikdy neříkej nikdy, neb nikdy nic nikdo nemá míti za definitivní… 😉
A k čemu to vlastně kdo potřebuje? Třeba k učení se nových skladeb a učí se vám líp jen podle kapely nebo samotného nástroje bez zpěváka. A nebo poptřebujete „karaoke“ podklad pro zpěv.
Na stránkách www.fader.cz zveřejnil Pavel Kappler (v hudebních diskusích je znám pod přezdívkou „Pavlii“) výborný článek na téma „Monitorování při záznamu„. Rozhodně doporučuji.