Na
obrazovce teď vidíme, jak „vypadá“ zvuk. Jedná se o
stereofonní audio stopu (ADUIO STOPU – to je důležité,
zapamatovat!).
Grafické
znázornění zvuku si můžeme přiblížit a detailně prohlédnout
pomocí nástroje „Lupa“. Na
vodorovné ose je ubíhající čas od začátku stopy a na svislé
ose ampituda neboli „síla“ signálu. Tu si můžeme představit
třeba jako „jak moc se vychílila membrána reproduktoru (resp.
sluchátka)“.
Abychom
pochopili co vlastně vidíme a jako a co můžeme s audio stopami
dělat, proberu poněkud obecněji formáty používaných souborů.
Základním formátem audio souboru v PC je WAV (u Apple AIFF). WAV reprezentuje zvuk, tak jak jej slyšíme a tak jak je schopná jej zaznamenat nebo přehrát zavuková karta v počítači. Může to být hudba, ale i jakýkoliv jiný zvuk. Třeba řeč nebo zvuk motoru vašeho Harleye, cokoliv… To je důležité si uvědomit, abychom později pochopili rozdíl mezi ADUDIO a MIDI stopou.
WAV
a AIFF jsou nekomprimované formáty. Jejich výhodou je nejvyšší
možná kvalita zaznamenaného nebo přehrávaného signálu,
nevýhodou pak velikost. Zaberou v počítači hodně místa. Tato
nevýhoda naštěstí pomalu ustupuje se zvětšujícími se pevnými
disky (flashkami, SD kartami…).
V dobách, kdy „gigabajt“ bylo ještě sprosté slovo a „terabajt“ se nesměl vyslovovat vůbec, se hledaly možnosti, jak místo ušetřit. Tak byl vynalezen formát mp3. Původní soubor (obvykle stereofonní audio stopa s nějakou písní) je tímto formátem možné zkomprimovat (stlačit, zmenšit). Nic ovšem není dokonalé a je to „něco za něco“. Původní soubor mírně ztratí na kvalitě. Pro běžný poslech je však tato ztráta poměrně bezvýznamná. Fromát mp3 může být nastaven různě (což umožňuje například i program Audacity) a není vždy stejný. Míra komprimace se liší tzv. „bitrate“, tedy množstvím dat, která mp3 soubor obsahuje. Může být pevná nebo proměnná. Obvyklá bitrate je 128 kbps (kilobitů za sekundu), která se používá především když chceme ušetřit místo a zmenší původní soubor asi desetkrát. Při detailním poslechu na kvalitní aparatuře však už může být tato změna rušivá a náročný posluchač ji může, například oproti nahrávce na CD, rozeznat. Při bitrate 320 kbps je rozdíl minimální a při poslechovém testu je zeměna oproti audio CD téměř neznatelná. Soubor se pak zmenší oproti originálu asi 5x. Připomínám že CD nahrávka je v zásadě totéž co WAV.
Vsuvka – ve Windows si v Průzkumníku – Zobrazení – Možnosti – Zobrazení nezapomeňte vypnout volbu „Skrýt příponu souboru známých typů“. Smysl této volby jsem za dobu existence Windows nepochopil. Nevím proč je důležité NEVĚDĚT jestli je náš soubor wav, mp3, flac, aiff nebo něco jiného… mimo jiné.
Ještě připomínám, že používám aktuální verzi Audacity 2.3.3. (leden 2020) Jakou verzi máte lze zjistit z menu – „Nápověda“ – „O programu Audacity“. Starší verze potřebovaly (mimo jiné) nainstalovat podporu mp3 zvlášť, tahle verze má již vše připraveno hned po instalaci.
Pokud při přehrávání nic neslyšíte, zkontrolujte si, jestli máte připojené reproduktory nebo sluchátka (jo, fakt se na to někdy zapomíná 🙂 ) a pokud je všechno v pořádku, podívejte se do menu „Úpravy“ – „Nastavení“ – „Zařízení“. Měli byste tam mít něco jako „Hostitelský počítač – MME“, Přehrávání – Zařízení – „Speakers Realtek… apod.. tady se to může lišit podle zvukové karty). Pokud je některé z těchto políček prázdné, nemáte nainstalovanou zvukovou kartu! Políčko „Nahrávání“ zatím necháme být, i když i tady byste měli nějaké zařízení mít. „Kanály“ – 2x stereo.
Zobrazení audio signálu
A co to tedy po otevření souboru vidíme? Vzpomeňte si na hodiny fyziky nebo matematiky ze základní školy 🙂 Vidíme grafické znázornění zvuku. Na ose X – vodorovné – je ubíhající čas a osa Y (svislá) vyjadřuje sílu zvuku (amplitudu, výkon, to je teď vedlejší). Dvě stopy nad sebou nám říkají, že jde o stereofonní signál. Horní je levá stopa, dolní je pravá.
Tak počítač už máme připravený, nainstalovaný program Audacity a můžeme začít experimentovat. Audacity je v první řadě audio editor určený k editaci jedné stereofonní nebo monofonní stopy. Nejde o plnohodnotný DAW.
Otevřený soubor můžeme samozřejmě přehrát, zastavit nebo „převinout“ jako u magnetofonu (kazeťáky opět přicházejí do módy, jak jsem k vlastnímu překvapení zjistil…).
Tlačítka zleva: pauza, přehrávání/stop, stop, skok na začátek, skok na konec a nahrávání. Nahrávání zatím necháme a vyzkoušíme co které tlačítko dělá. K tomu potřebujeme otevřít nějaký hudební soubor, třeba mp3 vaší oblíbené kapely. Ke spuštění nebo převinutí na začátek můžeme použít mezerník. Klávesové zkratky velmi urychlují práci a bude dobře, když si na jejich používání co nejrychleji zvyknete.
Audacity – transport
Pokud je vše v pořádku, měl by se program chovat podobně jako přehrávač hudebních souborů (Windows Media Player, VLC media player apod…). Pokud ne, máme někde chybu v nastavení Audacity nebo máme špatně nainstalovanou zvukovou kartu. Nezapomeňte také připojit reproduktory nebo sluchátka! 😀
Toto je jen taková vsuvka spíše pro pokročilejší „nahrávače“. Bylo by škoda ji nechat zapadnout časem, takže na moment přerušuji seriál o úplných základech a vkládám toto velice zajímavé a poučné video:
Ještě k aktualizacím Windows 10 – pro úplnou kontrolu nad aktualizacemi používám utilitu Windows Update MiniTool. Zde si můžete automatické aktualizace vypnout úpně a spouštět je ručně, když zrovna budete mít čas (= zrovna nebudete nahrávat). Bylo by docela nepříjemné, kdyby se vám třeba během nahrávání kytarového sóla restartoval počítač sám od sebe.
Další
tip – pokud máte místo a peníze, pořiďte si dva LCD
monitory! Práce
s DAW je potom velmi pohodlná a přehledná.
Ze zvyku instaluji prohlížeč obrázků IrfanView, přehrávač „všeho“ – VLC Media Player, prohlížeč PDF Adobe Reader (bude se hodit na čtení mauálů), správce souborů Altap Salamander a internetový prohlížeč Google Chrome nebo Firefox a kancelářský balík Libre Office. Inkscape na kreslení obalů CD nebo na navštívenky se taky může hodit. Vše je legálně zdrama. Vy ale máte možná jiné oblíbené aplikace, je to na vás. Hlavně to nepřežeňte a nechte si jen ty programy, které skutečně používáte. To jsme ale od domácího nahrávání trochu odbočili.
Tak
už máme vyladěný počítač s operačním systémem a co dál?
Ještě
chvíli počkáme s nákupem zvukové karty (audio rozhraní) a
zkusíme něco podniknout s
tím, co už máme. V notebooku nebo na základní desce PC
určitě máte nějakou
zvukovou kartu. Pro první pokusy nám bude stačit. Vyzkoušejte
jestli funguje (třeba přehráním nějakého mp3 souboru). Zatím
neřešíme ani reproduktory resp. monitory. Naše pokusy budeme
poslouchat přes reproduktory v notebooku nebo ze sluchátek, co jsme
dostlai k mobilu, případně pokud máte nějaké repráčky k PC.
Nejpoužívanější free audio editor je pravděpodobně Audacity, takže nejdříve sáhneme po něm. Je zdarma a česky a umí toho hodně.
Jaký si tedy pořídit počítač na nahrávání? Vyhoví téměř jakékoliv čtyř a vícejádrové procesory (v době psaní tohoto příspěvku nejlépe vycházely AMD Ryzen v poměru cena/výkon). Pro DAW jsou výhodné procesory s hyperthreadingem. Grafická karta není až tak zásadní a pro nahrávání vyhoví i ta integrovaná v procesoru. Kromě toho, výkonná grafická karta je zpravidla hlučná a hluk ventilátorů v nahrávacím studiu určitě nechceme. Podobně bychom měli uvažovat o napájecím zdroji (myslím hluk), pokud si počítač sestavujete sami.
Kolik paměti? Čím více, tím lépe, ale pokud máte 8GB RAM, tak v klidu pracujte a až to přestane stačit, tak přikupte…
Jaký
operační systém? Den
před ukončením podpory Windows 7 asi nebude překvapením, že pro
nové sysémy doporučím Windows 10.
Nemá už ani smysl
pořizovat jinou verzi než 64 bitovou (x64). Verze „Home“ sice
bude fungovat, ale dávám přednost verzi „Pro“.
Máte
pak systém více pod kontrolou, zejména aktualizace. Pokud ještě
máte Windows 8 nebo 8.1, tak se dá samozřejmě žít i s nimi. Dá
se žít i se starším operačním systémem, ale v tom případě
je jistější takový počítač už vůbec nepřipojovat k
internetu a brát ho jen jako centrální jednotku nahrávacího
studia. Někteří zvukaři
dávají tomuto přístupu dokonce přednost – mohou se soustředit
jen na nahrávání a nemusí řešit něco jako aktualizace. K této
myšlence se ještě časem vrátím.
Při instalaci Windows 10 doporučuji odpovědět „ne“ na otázky týkající se „vylepšování“ systému. Omezíme tak síťový provoz. Dále doporučuji používat „místní účet“. Další tipy pro ladění a nastavení Windows najdete například na stránce wintip.cz.
Po instalaci Windows zkontrolujte, jesli máte nainstalovány všechny dostupné aktualizace a zejména ve „srpávci zařízení“ jestli máte v pořádku všechny ovladače. Žlutý výkřičník u zařízení signalizuje problém a je třeba jej vyřešit.
Správce zařízení – nejsou nainstalovány všechny ovladače.
Druhý problém, který se objevil v mém notebooku je rtbth.sys – což je zpravidla bluetooth, případně i WiFi. Můžete je zkusit zakázat ve Správci zařízení, jistější je ale vypnout je rovnou v BIOSu, což jsem také udělal. Bohužel zde může nastat nechtěná a těžko řešitelná situace, kdy máme bluetooth zařízení (aktivní monitory nebo dálkové ovládání DAW), které po zakázání bluetooth dále nemůžeme používat… Můžete například zkusit v notebooku bluetooth vypnout v BIOSu a použít externí bluetooth USB modul a přitom doufat, že nebude dělat problémy.
Pokud je WiFi vaším jediným možným připojením k internetu, pak jej vypněte ve správci zařízení během nahrávání. Zapněte jej opět, až budete potřebovat internet.
Od
této chvíle už se LatencyMon v mém notebooku drží v zelené
zóně a žádnou chybu nehlásí.
Na
různých počítačích se však situace může lišit a problémy
můžete mít jinde než já, v lepším případě vůbec.
Některé
návody doporučují vypnout antivir. Používám obyčejný Windows
Defender – žádnou změnu jsem po jeho vypnutí nezaznamenal. Vy
ale můžete mít zkušenost jinou. Stejně tak nastavení systému
pro běh programů na pozadí – nezaznamenal jsem rozdíl.
Nastavování stránkovacího
souboru (SWAP) už ztratilo smysl, při
dnešních rychlostech pevných disků a velikostech pamětí RAM.
Další obvyklé problémy, které se objevují u notebooků a které můžeme odhalit pomocí LatencyMon. Pokuste se aktualizovat nebo změnit ovaldač inkriminovaného zařízení, opět opakuji, zkontrolujte si nejnovější BIOS a nebo pokud toto zařízení nutně nepotřebujete a pokud je to možné, prostě ho odpojte:
USBPORT.sys
– což je samozřejmě USB. Aktualizujte ovladač USB a za druhé –
povypínejte úsporný režim USB, což se dělá na několika
různých místech. Jednak ve výše zmíněném pokročilém
nastavení napájení a pak také ve správci zařízení.
Wdf01000.sys
– ovladače, FireWire…
i8042prt.sys
– klávesnice a touchpad
ntoskrnl.sys
– jádro systému, aktualizujte Windows (ale asi bude stačit
počkat, než se systém sám uklidní).
ndis.sys
– síťová karta nebo WiFi
ohci1394.sys
– FireWire
nvlddmkm.sys
– aktualizujte ovlagač
grafické karty nVidia, nebo
naopak použijte starší ovaldač – ty
nové někdy dělají
problémy.
Dříve se pro kontolu PC používal program DPC Latency Checker – jediný exe soubor, který sice ukázal že je nějaký problém, ale neukázal kde. A kromě toho funguje jen do Windows 7 (ve Windows 8 a 10 ukazuje nesmysly, respektive pořád vysokou latenci i když to není pravda). Pro novější systémy používejte už jen výše zmíněný LatencyMon.
Někdy stačí prostě jen počkat, než se Windows „vykecají“ a srovnají si data, dokončí aktualizace a podobně. To platí hlavně, pokud používáte ještě klasický „plotnový“ pevný disk. Pro orientaci nám může posloužit „Správce úloh“ – pravým tlačítkem myši klikneme na dolní lištu a vybereme Správce úloh (nebo použijeme klávesovou zkratku Ctrl + Shift + Esc). Zde vybereme kartu „Procesy“. Zajímat nás bude především sloupec „Procesor“ a „Disk“. Kliknutím na slova „Procesor“ nebo „Disk“ se uvedené hodoty v procentech setřídí na první klik od největšího do nejmenšího, na druhý klik naopak. Pokud se pohybujeme u procesoru v jednotkách procent a u disku do 0,1MB/s (nebo radši nula), asi bude vše v pořádku. Vyšší využití systémových prostředků je kromě vyššího čísla signalizováno i ztmavnutím obdélníčku s hodnotou. Zpravidla stačí jen počkat, než se spuštěná úloha dokončí a vytížení procesoru i disku se vrátí k nule.
Správce úloh – v pořádku.
Správce úloh – vytížený. Je třeba vyčkat na dokončení skenování malware právě spuštěným prohlížečem Google Chrome.
Vraťme
se ale k našemu problému s DPC latency.
Na
čerstvě nainstalovaných Windows 10 (na poměrně slabém notebooku
– čtyřjádrový i5 a 12GB paměti) jsem spustil LatencyMon a
objevil jsem tyto dva, poměrně časté, problémy:
ACPI.sys
– typicý problém notebooků a jak jej vyřešit.
Prvně se přesvědčte, zda máte skutečně nejnovější BIOS (já vím, opakuji se, ale fakt to někdy pomůže). A pak bude potřeba povypínat všechny „úsporné režimy“ u procesoru. V novějších BIOSech se to většinou už nedá nastavit, musíte přímo z Windows:
Ovládací panely – Hardware a zvuk – Možnosti napájení
Vytvořit
schéma napájení – (nazveme ho třeba DAW)
A
pak změnit nastavení schématu:
„Vypnout
displej“ a „Převést počítač do režimu spánku“ – všude
dáme „nikdy“.
Potom: Změnit
pokročilé nastavení napájení. Tady projdeme všechny položky a
nastavíme výkon na 100%, vypínání na „nikdy“ a také vypneme
úsporný režim USB. Mějme ovšem na paměti, že po těchto
změnách se nebude příliš šetřit baterie a bude lepší napájet
notebook ze sítě. Pro delší práci při napájení z baterie je
třeba opět schéma napájení přepnout (tím ovšem zase vypneme
naše úpravy pro DAW, naštěstí se zase můžeme kdykoliv vrátit
k našemu upravenému schématu napájení).
V některých mimořádně nepříznivých (naštěstí vzácných) případech problém ACPI.sys ani vyřešit nejde, kvůli ovladačům ACPI pro konkrétní typ notebooku, které takto zpacifkovat nejdou. Na základě diskuse na Facebooku a stížností na fóru DELL konstatuji, že tento problém nastane a nejde vyřešit u modelů DELL XPS 15 – pokud firma DELL tento problém neuzná za závažný a nevydá nové ovladače pro ACPI a/nebo nový BIOS (opravy už nejspíš vydal viz tohle video).
Takže bych ještě poznamenal, že pokud to Váš styl práce přímo nevyžaduje, zkuste se notebooku pro nahrávání raději vyhnout a používat „stolní“ PC. Tento problém pak vůbec nenastane.
V BIOSu notebooku jsem, kromě vypínání bluetooth a WiFi, objevil i úsporný režim čtečky paměťových karet – opět doporučuji vypnout!
