Teď asi čekáte návod, nebo že navrhnu nějaký prográmek, který to udělá… NE ! Převod MIDI souboru na WAV je naprostá pitomost ! Nic takového neexistuje. I když na to existují programy, které to údajně umí.
Proč tohle tvrdím? Protože chápu rozdíl mezi souborem MIDI a WAV. Tenhle rozdíl je zásadní:
U MIDI (Musical Instrument Digital Interface) se nejedná o záznam zvuku jako takového, ale pouze o seznam příkazů pro generátor zvuků (syntezátor, zvukovou kartu), jaký zvuk kterého nástroje má kdy zahrát (v principu, MIDI toho umí ještě víc). Jak bude skladba uložená v MIDI znít, záleží na tom jaké zvuky výrobce zvukové karty nebo syntezátoru použil. V klasickém PC se obvykle používá softwarová emulace syntezátoru s názvem Microsoft GS Wavetable SW Synth. Starší zvukové karty měly syntezátor „zadrátovaný“ napevno ve svých obvodech a zvuky od různých výrobců zněly různě.
WAV (mp3) je na rozdíl od MIDI prostý záznam zvuku – toho co slyšíte. Nic víc a nic míň. Stejně jako se donedávna nahrával zvuk na magnetofonový pásek. Nemusí to být jen zvuk hudebních nástrojů ale zvuk jakýkoli. Třeba hlas řečníka nebo zpěv ptáků… mp3 je v zásadě totéž – soubor mp3 je ale zmenšen, ochuzen o některé informace z původního zvuku, které pro lidské ucho nejsou zcela nezbytné k zachování původního zvukového vjemu. Výhodou je pak, že v PC nebo v přehrávači zabere mnohem méně místa než WAV ovšem za cenu mírné ztráty kvality nahrávky.
Hm, to je všechno pěkné, ale nějak to přece musí jít, chci poslouchat MIDI soubory na mém mp3 přehrávači…
Ale samozřejmě že to jde. Ale k tomu nepotřebujete žádný převodník. Prostě si ten MIDI soubor během přehrávání normálně nahrajte to WAV (nebo mp3). Například zvukové karty Sound Blaster Live! to umí přímo – v softwarovém mixu zvukové karty jen musíte zapnout „Record what you hear“. A když tuhle funkci zvuková karta nemá, můžete si pomoci propojením výstupu zvukové karty (zelený konektor) s linkovým vstupem (modrý konektor) a poté MIDI skladbu nahrát do WAVu třeba free programem Audacity (kterým jej pak můžete převést i na mp3). „Převod“ MIDI na WAV nebo mp3 umí i oblíbený přehrávač Winamp – ten ovšem dělá jen to, co jsem právě popsal – zvuky nástrojů z Microsoft GS Wavetable SW Synth nahraje přímo do audio souboru.
Zřejmě pod dojmem fotografií interiérů z nahrávacích studií si začínající zájemce o domácí nahrávání běží hned koupit mixážní pult… Zpravidla nějaký ten Behringer Xenyx. Zejména v začátcích žádný mixážní pult k nahrávání nepotřebujete ! Všechno potřebné obstará zvuková karta společně se softwarem v počítači. Nejdříve si uvědomte, k čemu je mixážní pult určen – je to dáno již samotným názvem zařízení – smixovat, smíchat… Například při živém vystoupení kapely se v mixážním pultu smíchají ve správném poměru nástroje a hlasy a ty se pak v jediné stereo (někdy i mono !) stopě přehrávají z reprodukčních soustav posluchačům. V nahrávacím studiu je úloha mixážního pultu poněkud odlišná. Zde se nahrává do mnoha stop najednou a studiový mix má zpravidla nejen mnoho vstupů, ale hlavně i mnoho výstupů, aby bylo možné nahrávat jednotlivé stopy odděleně. A také musí splňovat ty nejvyšší nároky co se týká šumu, zkreslení atd. Takový pult však nestojí 2000Kč ale spíš 20000USD…
Zejména v menších, tedy i domácích, nahrávacích studiích je dnes běžné nahrávání přímo do vícevstupé zvukové karty (dnes se hodí spíš používat termín „audio rozhraní“, tvar externích zvukovek již nemá s kartou nic společného).
Předpokládejme že si chcete doma nahrávat zpěv s kytarou, což bude asi nejčastější případ. Přímo pro tento účel se vyrábějí zvukové karty s právě jedním mikrofonním vstupem a jedním vstupem pro elektrickou kytaru. Samozřejmě můžete nahrávat jen samotný zpěv nebo samotnou kytaru. Pokud chcete přinahrát další hlasy nebo nástroje, jednoduše je nahrajete později k již nahranému materiálu. Mixáž více nástrojů, hlasů, potažmo stop, provedete až po nahrávání přímo v počítačovém programu. Oproti mixážnímu pultu máte obrovskou výhodu, že si můžete nastavovat hlasitosti, korekce a efekty na jednotlivé stopy podle libosti a že pokud se vám to nepovede, můžete to prostě zkusit znovu. Mixážní pult vám smíchá všechny hlasy do jedné stereo stopy a s výslednou nahrávkou již toho moc nenaděláte. Na co tedy (na nahrávání doma) mixážní pult ?
Když víte jistě že chcete nahrávat jen jediný zpěv a nic jiného, může být zajímavou volbou USB mikrofon. K němu totiž nepotřebujete vůbec nic, kromě USB portu v počítači a softwaru. Audio rozhraní je již v mikrofonu obsaženo. Pozor však, pokud byste chtěli nahrávat do jednoho PC více USB mikrofony současně – tuhle variantu silně nedoporučuji, nemuselo by se to podařit – kvůli neexistující synchronizaci časovacích obvodů mezi mikrofony a konfliktům na USB sběrnici.
Před koupí mikrofonu a zvukovky si rozmyslete, jaký typ mikrofonu budete používat. V zásadě připadají v úvahu buď dynamický nebo kondenzátorový. Dynamický je levný, méně náchylný k poškození a jestli třeba později založíte kapelu, můžete jej používat i na živé vystoupení. Kondenzátorový bývá dražší a potřebuje ke své činnosti tzv. fantomové (phantomové) napájení, obvykle 48V stejnosměrných. Tím bývají vybaveny i ty nejlevnější mixážní pulty, ale ne všechny zvukovky. To je potřeba si zjistit před nákupem z dokumentace výrobce. Kondenzátorový mikrofon je citlivější na vlhkost, na nárazy apod. ale většinou mívá na nahrávce kvalitnější, plnější zvuk. Na live použití je dosti náchylný ke zpětné vazbě (pískání) a v náročných podmínkách živého vystoupení by nemusel přežít hrubější zacházení. K některému charakteru hlasu zpěváka se ale více hodí dynamický mikrofon, což lze zjistit jedině experimentálně.
K mikrofonu potřebujete také kabel (mikrofon -> zvukovka), k některým levným mikrofonům se vůbec nedodává a musíte si jej koupit zvlášť (jestliže víte, co je to páječka, můžete si jej samozřejmě i vyrobit). Pokud má zvukovka vstup XLR (někdy též zvaný Cannon), a pokud je tak zapojený i mikrofon, použijte vždy symetrický kabel XLR samice – XLR samec. Kabel XLR – jack se někdy dodává společně s těmi levnějšími dynamickými mikrofony. Ten použijte, pokud koupíte audio rozhraní se vstupem na mikrofon typu jack 6,3mm. V takovém případě ale nelze použít kondenzátorový mikrofon. U kondenzátorového mikrofonu lze použít jen a pouze symetrický kabel XLR samice – XLR samec. U zvukovky s XLR vstupem a fantomovým napájením lze použít jak dynamický, tak kondenzátorový mikrofon. Někdy bývá takový vstup kombinovaný s jackem 6,3mm a dá se použít i pro kytaru.
Ale to já taky. Angličtina je ve světě domácího nahrávacího studia prakticky nezbytná. Naštěstí po vás nikdo nebude chtít nějaké lingvistické zázraky, jako je třeba předpřítomný čas nebo umět vyjmenovat nepravidelná slovesa jako když bičem mrská. A kromě toho značná část technických termínů ani nemá český ekvivalent. Jako třeba ekvalizér, exciter, sekvencer, sampler…A v dnešním globalizovaném světě je alespoň jeden jazyk navíc k tomu mateřskému když ne nutý, tak přinejmenším výhodný. Třeba při hledání zaměstnání.
I když by podle zákona měly být návody k použití přeloženy do češtiny, tak v některých případech jsou přeloženy špatně (sice zkušeným překladatelem, ale člověkem, neznalým oboru nahrávací techniky nebo hudebních nástrojů) a někdy nejsou přiloženy vůbec, pokud se jedná o manuál velikosti románu, což chápu.
V některých případech se čeština podařila doplnit, jako třeba v DAW (nahrávacím programu) Presonus Studio One díky firmě disk.cz.
A když je úplně nejhůř, dá se použít internetový překladač google translate.google.com – do levého pole vložte ze schránky text, který chcete přeložit a nebo zkopírujte adresu internetové stránky. Pamatujte ale, že velká část slov nebo názvů z hudebního světa má v angličtině přenesený význam z běžného života a překlad nemusí být úplně stoprocentní (například „compression“ se může přeložit jako „stlačování“ místo „komprese“, „high shelf“ jako „vysoká police“ místo „horní propust“ a podobně).
A kromě toho… kolik že té rusky psané odborné literatury jste už prosudovali ? 😉
Jmenuji se Milan Palička, jsem ročník 1963, narodil jsem se a žiju v Brně. Hudba je mým koníčkem prakticky od chvíle, kdy jsem začal mluvit a tedy i zpívat. Časem jsem začal hrát i na kytaru a protože mým dalším koníčkem je elektronika a pak přbyly i počítače, kytaru jsem elektrifikoval, začal hrát v amatérských kapelách a také se začal zajímat o zvukovou techniku a nahrávání. Hraju také na foukací harmoniku, zkouším klávesy a nedávno přibyla do mé výbavy i baskytara. Byl jsem členem skupin Mgr. Kelley, Bluechips a příležitostného hudebního uskupení Opůlpáté Blues. Momentálně se snažím o vlastní tvorbu.
První nahrávky jsem tvořil ještě v operačním systému MS-DOS s trackerem, vlastnoručně vyrbeným D/A převodníkem na paralelní port, stejně tak vyrobeným malým mixážním pultem a kazetovým magnetofonem. Od té doby udělala nahrávcí technika i počítače obrovský skok kupředu a jejich ceny se dostaly tak nízko, že dnes si může domácí nahrávací studio ve svém počítači zřídit opravdu každý. Problémem dnes může být „rozhodovací paralýza“ – nabídka obchodů je tak velká, že je obtížné si vybrat.
Na druhé straně mnoho zájemců o hudbu a nahrávání zapomíná, že na hudbě samotné se vlastně nic nezměnilo a důležitější než vlastnictví špičkových zařízení je hudební kreativita a zkušenosti. Nekonečné debaty na hudebních fórech o tom, která kytara, mikrofon nebo zvuková karta jsou nejlepší a témata věnující se hudební teorii zející prázdnotou jsou toho důkazem. Pamatujte, že hudbu tvoříte, hrajete nebo nahrávte především pro posluchače. Ať už jsou to vaši přátelé, rodina nebo hudební agentury. Hudební nástroje, zvukové karty, mikrofony, efekty, software atd… to jsou jen prostředky k dosažení cíle – k vytvoření a zaznamenání hudby.
Stenjě tak se na fórech objevují stále se opakující otázky začátečníků a dostává se jim stále stejných odpovědí: najděte si to na webu, v manuálu, použijte hledání na fóru… a pak se takový zájemce o nahrávání v množství informací mnohdy úplně ztratí. Tento web chci věnovat jednak začátečníkům, pomoci jim zorientovat se v názvosloví a nasměrovat je v začátcích. A také jako místo, kde bych mohl soustředit myšlenky a nápady, které mi utanou na mysli, protože blog má tu výhodu, že se nemusí tvořit jako kniha od začátku do konce…
