Monitorování při záznamu
Na stránkách www.fader.cz zveřejnil Pavel Kappler (v hudebních diskusích je znám pod přezdívkou „Pavlii“) výborný článek na téma „Monitorování při záznamu„. Rozhodně doporučuji.
Odstranění hlasu zpěváka z nahrávky a rozdělení do „stemů“…
Jak jde čas, vylepšují se technologie, roste výkon počítačů a čím dál častěji slyšíme spojení „umělá inteligence“, některá stará dogmata se pomaličku hroutí…. A s nimi i to, že hlas zpěváka z hotové nahrávky odstranit nelze. Ještě to není úplně dokonalé, občas je slyšet zbytek zpěvu a zkreslení původní nahrávky, ale začíná to dávat smysl. V placené verzi Premium by měl být výsledek ještě lepší.
Byl jsem upozorněn na tuto schopnost webové stránky x-minus.pro. Nahrajete nějakou nahrávku (tradičně mp3) a po zpracování programem na straně webové stránky dostanete dvě stopy – původní zpěv a hudbu bez zpěvu. Ve free verzi jste však omezeni kvalitou. Rozdělení na zpěv, bicí, basu a ostatní nástroje (tzv. stemy), vyšší kvalita a formát WAV/FLAC je k dispozici jen ve verzi Premium (80 -120 – 240 Kč za měsíc podle verze).
Ale pořád platí, že to není nic na „takové to domácí žvýkání“. Neuděláte to doma na svém PC nebo v mobilu.
Vzdělávací video o úplných základech
Super video s polopatickým vysvětlením základních pojmů z akustiky a fyziky: https://youtu.be/asf_le0C6dI
Windows 11 (?)
Tak a máme tu nové Windows, i když původně vůbec vyjít neměly. Windows 10 budou podporovány ještě do roku 2025. Přejít nebo nepřejít? Pokud PC používáte především na nahrávání, rada je jednoduchá – ne. Počkat nejméně rok, nebo spíš dva, než se u nového systému vychytají chyby. Jedna ze strategií provozování nahrávacího studia je: nainstalovat systém a potřebný software, vyladit tak, aby stabilně fungoval, odpojit od internetu a všechny další aktualizace ignorovat…
Ještě mě k tomu napadlo: Pokud pořizujete zgruntu nový počítač (nejen) na nahrávání, mají Windows 11 samozřejmě smysl. Mnohem opatrnější bych byl při upgradu „desítek“ které vám už několik let spolehlivě fungují na starším PC.
Návody na Youtube
Pro OS X/Apple – ProTools, Garage Band, ale i obecné rady pro nahrávání pro všechny na kanále Zazy.
Variety Of Sound také 64 bitů
Dobrá zpráva přichází od producentů nezávislých oblíbených free VST pluginů Variety Of Sound – k dispozici jsou jak 32 bitové verze, tak i 64 bitové.
Audacity bude posílat telemetrii…
K naprosto nepochopitelnému kroku přistoupili vývojáři free audio editoru Audacity – od nejnovější verze bude sbírat data o uživatelích (ve verzi pro Windows), jak nedávno uvedl server Root.cz. Program pochází z Linuxu a právě tam se uživatelé chlubí, že na rozdíl od Windows nebo Applu mají všechna svoje data pod kontrolou, což touto změnou u Audacity končí. A navíc je tu absurdní zákaz používání tohoto programu pro uživatele mladší třinácti let… ?!?! To jako fakt? – WTF?
Takže zůstaňte u starších verzí (3.0.0 a nižší), ve Windows přejděte na Wavosaur a nebo počkejte jak se situace vyvine. Naštvaná linuxová komunita už začala vyvíjet tzv. „forky“ – nezávislé nové verze bez telemetrie.
Změnilo se to, že Audacity koupila jakási firma Muse Group, které je filozofie Linuxu ukradená a hodila do toho vidle po svém… (stojí například za notačním programem MuseScore).
Po reakcích komunity sice Muse Group ohlásila, že od této praxe ustupuje, ale důvěra už je nahlodána…
Při problémech s instalací…
Pokud se vám stane, že nějaká aplikace nejde nainstalovat, v polovině skončí a podobně, zkuste dočasně zakázat ve Windows Defenderu ocharnu před ransomwarem – případně tyto aplikace dát do seznamu důvěryhodných. Defender vám v tomto seznamu nabídne nedávno zablokované programy, budou nejspíš právě tam.
Totéž mi pomohlo, když přestala pracovat utilita Samsungu pro správu SSD – Samsung Magician. A co se týká hudebních programů – problémy to dělá u správců/instalátorů/product managerů jako třeba IK Multimedia Product Manager nebo Native Access (Native Instrument manager). Projevuje se to tak, že buď dostanete hlášku že není dost místa na disku, i když to není pravda a nebo že nějaký(é) soubor(y) nelze nalézt a jestli chcete instalaci ukončit…
Softwarové novinky
Firma IK Multimedia vydala pátou verzi oblíbeného VST emulátoru kytarových aparatur a efektů AmpliTube. Základní verze je zdarma.
Známý DAW (Digital Audio Workstation) od firmy Presonus – Studio One – vyšel před časem ve verzi 5. Studio One má tři čtyři edice – Prime zcela zdarma. Má mnoho omezení, nicméně nahrávat a učit se na ní dá. Dále Artist, která se dodává ke zvukovým kartám Presonus (dá se koupit i zvlášť), maximalistickou verzi Professional a další, ještě vybavenější verzi, Sphere, kterou jsem ještě nezkoumal (vypadá to na licenci formou předplatného). Verze Artist do verze 4 nepodporovala VST (AAX, AU) pluginy třetích stran a museli jste si vystačit s těmi vestavěnými nebo podporu dokoupit. Ve verzi 5 však již toto omezení padlo a s nově zakoupeným audio rozhraním Presonus už budete mít k dispozici právě pětku. Po registraci na webu výrobce dostanete kromě tohoto DAW i mnoho užitečných rozšíření.
Dokonce prosakují nějaké zprávy o práci na počeštění…
Bohužel, pokud již máte verzi SO Artist 4 nebo nižší, musíte si za upgrade na verzi 5 připlatit asi 1800 Kč. Což při ceně nejlevnější zvukovky Audiobox iOne asi 2400 Kč docela zamrzí, pokud jste ji kupovali ještě před vydáním SO5…
Digitální záznam (3)
Zjednodušeně si zkusíme popsat princip digitálního záznamu na obrázku. Pokud si z fyziky pamatujete k čemu slouží osciloskop, nebo máte s tímto přístrojem praxi, nic nového to pro vás nebude.
Naše křivka znázorňuje nějaký obecný audio signál, vzdáleně připomínající sinusovku, ale může to být skutečně cokoli. Zpěv, hudební nástroj, celá kapela, ale i libovolný jiný zvuk nebo hluk. Důležité! Tohle si stále připomínejte, ať si později uvědomíte rozdíl mezi „audio“ a „MIDI“ stopou. Toto je „audio“:
Vodorovná osa pro nás znamená čas. Ono „rozsekání na kousíčky“. Kolik kousíčků za sekundu zaznamenáme, taková je pak vzorkovací frekvence (= vzorkovací kmitočet). Obvyklá hodnota je 44,1kHz, tedy 44100 kousíčků za sekundu (Jiné hodnoty jsou možné a zmíním se o nich později). Je to dvojnásobek slyšitelného spektra a něco málo navíc. Čtyřicet tisíc svislých čar byste asi neviděli, takže je obrázek hodně zjednodušený. Zaznamenaný signál převedený na data (každý sloupec znamená 1/44100 sekundy):
Svislá osa nám vyjadřuje úroveň signálu. Konkrétní jednotka pro nás teď není důležitá, může to být třeba napětí na vstupu zvukové karty. Kolik různých úrovní jsme schopni zaznamenat nám vyjadřuje bitové rozlišení, zpravidla 16 nebo 24 bitů. Pozor, to neznamená 16 a 24 hodnot! Ale dvě na šestnáctou (65 536) nebo dvě na čtyřiadvacátou (16 777 216) různých úrovní signálu a právě tolik by bylo vodorovných čar v našem grafu. Což jsem samozřejmě z praktických důvodů poněkud zredukoval.
Pokud už začínáte chápat, všimnete si určitě jedné nedokonalosti. Zaznamenaný signál je kostrbatý, jakoby složený z kostiček. Ano, to je jedna z nevýhod digitálu oproti analogu. Záznam není dokonalý. Ovšem tato nedokonalost je značně eliminována jednak velmi hustým a častým vzorkováním (naše známé 16 nebo 24 bitů a 44,1kHz) a také filtrací – elektronickými obvody, které mají za úkol tyto kostičky „zakulatit“, aby se výsledná křivka co nejvíce blížila původnímu signálu. V praxi tento rozdíl sluchem nepoznáte.
Takový přibližný převod se někdy nazývá „aproximace“, což by se dalo česky vyjádřit jako „zpřibližnění“. Nebo spíše jako „přibližné, ale co nejpodobnější originálu v rámci daných možností“.
P.S. – Příklad se „schodečky“ berte jen pro ilustraci, ve skutečnosti je to poněkud složitější, zde jde skutečně jen o nastínění prncipu. Elektroinženýr by mi to tu rozcupoval…