Při práci v domácím nahrávacím studiu je důležité pochopit zásadní rozdíl mezi MIDI a audio daty. Data v MIDI (musical instrument digital interface) jsou jen řadou příkazů pro tónový generátor (syntezátor, zvukovou kartu), efektovou jednotku nebo třeba světelný park na pódiu a když je pošlete na vstup zesilovače, tak je neuslyšíte (což, jak sami asi cítíte, je u světelného parku nesmysl). Nejde o zvuk. Jen o data, která říkají co má to které zařízení dělat (např. „zapni v syntezátoru notu C1 se zvukem klavíru o hlasitosti 100 ze 127 a nech ji znít ¼ doby“ nebo „otoč reflektor č. 15 o 30 stupňů doleva a rozsviť v něm modrou žárovku“…). Zatímco audio data ve formátech wav, mp3, flac, ogg apod. to je počítačová interpretace skutečného zvuku, tak jak ho slyší lidské ucho vcelku (jako na magnetofonové kazetě nebo gramofonové desce). Abyste tato data slyšeli, tak je ovšem musíte nejdříve poslat do D/A převodníku (= zvukové karty) a z jeho výstupu přivést do zesilovače.
V nahrávacích programech (DAW) zpravidla musíte při založení nové stopy – tracku – nejprve rozhodnout, zda bude ve formátu MIDI (VST nástroje, externí zvukové moduly, externí efektové jednotky…) a nebo audio (mikrofon, kytara, zpěv…).
Velmi zjednodušeně řečeno: MIDI = noty, audio = hotový zvuk.
Firma Presonus je poměrně mladá, ale mezi muzikanty se stala rychle pojmem, který nelze brát na lehkou váhu. Vyrábějí zvukové karty, mixážní pulty, předzesilovače, poslechové monitory a také nahrávací software – DAW – Presonus Studio One. Tento nabízejí ve třech verzích: Prime, Artist a Professional. Verze Artist je dodávána zároveň se zvukovými kartami, ale dá se koupit za cenu kolem 3000Kč i zvlášť. Verze Professional je nejvybavenější a taky nejdražší. Ovšem na verzi Prime je nejlepší cena – zcela zdarma! Samozřejmě má nějaká omezení, jinak by asi nemělo smysl ji vůbec zdarma nabízet. Především – kromě omezeného počtu vestavěných efektů a jediného virtuálního nástroje nelze žádné jiné používat. Toto omezení má i verze Artist, ta ale disponuje více nástroji a podporu virtuálních nástrojů lze k ní dodatečně za cca 2000Kč dokoupit. Ale i tak se jedná o vyspělý DAW, ve kterém můžete nahrát, smíchat a s trochou kreativity i zmasterovat kompletní skladbu. Momentálně je k dispozici ve verzi 3.3.1 (listopad 2016) ve verzích pro Windows i Mac. Viz porovnání verzí.
Během instalace doporučuji nainstalovat si i všechny nástroje a smyčky. Není ale problém si je nainstalovat dodatečně.
Po spuštění vás přivítá úvodní obrazovka, kam zadáte Váš e-mail a heslo a můžete začít. Nejdříve je potřeba nastavit si audio rozhraní a pokud máte i MIDI zařízení. Novou skladbu začnete jednoduše: Create New Song a když se vám nechce vymýšlet název, nebo ještě nevíte jak se bude skladba jmenovat, Studio One vám rovnou nabídne název složený z data a vašeho jména…
Úvodní obrazovka
Samotné prostředí DAW je přehledné a decentní a barevné schéma je možné doladit v Options – General – Apearance – Color Scheme.
V hlavním okně máme jednotlivé tracky, v dolní části je okno pro MIDI nebo audio editor nebo pro mixážní pult. V pravé části pak vidíme průzkumník pro nástroje, smyčky a jiné soubory. Prosté a přehledné, vše je po ruce. Například stopu s nástrojem (zde je tedy jediný – Presence – ale obsahuje mnoho zvuků) vytvoříme snadno tak, že si vybereme žádaný nástroj a prostě ho přetáhneme myší do okna se stopami….
Zkoušel jsem jej zatím jen krátce, ale i tak myslím, že pánové v Louisianě odvedli kus dobré práce a že to s nimi konkurenti nebudou mít vůbec lehké. A vlastně nahlodali i mě, dlouholetého uživatele DAW Cakewalk Sonar. Presonus totiž kromě tohoto DAW zdarma nabízí i crossgrade (přechod od konkurence) za výhodnou cenu…
Posledních několik let dochází ke zmatení některých pojmů. Je to dáno překotným vývojem techniky, kdy se muzikant zároveň stává nahrávajcím, mixujícím i masteringovým zvukařem i producentem. Dnes jsou nahrávací technika i software dostupné téměř každému, o tom se muzikantům ještě před nějakými patnácti, dvaceti lety ani nesnilo… Jenže…
Pak dochází k záměně pojmů „hudební tvorba“ a „nahrávání“.
Nedávno jsem narazil na Youtube na nějaký tutoriál (nic proti, snaha se cení), kde první věta zněla: „K hudební tvorbě potřebujete především počítač“. A to je právě ta chyba. K hudební tvorbě potřebujete především talent – tedy hudební sluch a chuť tvořit. A pak se hodí umět hrát na nějaký hudební nástroj, abyste si mohli svoje hudební nápady rovnou přehrávat. Málokdo je schopen si melodii představit a rovnou zapsat třeba do notové osnovy, aniž by ji předtím slyšel. A až potom přijde na řadu počítač – jako záznamník.
Další omyly vznikají díky „reklamnštině“ – tedy jazyku, který vám vnucuje to správné a jedině nejlepší zboží a právě Vy, když bude používat totéž, budete stejně slavní a stejně úspěšní jako jejich slavnější majitelé. Když si pořídíte mikrofon od Neumanna (nic proti nim, je to samozřejmě špička!), tak to ale vůbec neznamená, že budete mít nahrávky stejně špičkové, jako zvukoví mistři ze studia Abbey Road. Rozhodující je praxe. Pokud (například) nevíte, co znamená pojem „směrová charakteristika“, nepomůže vám ani nejdražší mikrofon na světě. Stejně tak, i když se budete v pojmech orientovat, ale budete nahrávat v panelákovém obýváku, výsledek bude s Neumannem prakticky stejný jako s Behringerem (nic proti nim, cenově dostupné a pro začátečníka použitelné…)…
