Ale to já taky. Angličtina je ve světě domácího nahrávacího studia prakticky nezbytná. Naštěstí po vás nikdo nebude chtít nějaké lingvistické zázraky, jako je třeba předpřítomný čas nebo umět vyjmenovat nepravidelná slovesa jako když bičem mrská. A kromě toho značná část technických termínů ani nemá český ekvivalent. Jako třeba ekvalizér, exciter, sekvencer, sampler…A v dnešním globalizovaném světě je alespoň jeden jazyk navíc k tomu mateřskému když ne nutý, tak přinejmenším výhodný. Třeba při hledání zaměstnání.
I když by podle zákona měly být návody k použití přeloženy do češtiny, tak v některých případech jsou přeloženy špatně (sice zkušeným překladatelem, ale člověkem, neznalým oboru nahrávací techniky nebo hudebních nástrojů) a někdy nejsou přiloženy vůbec, pokud se jedná o manuál velikosti románu, což chápu.
V některých případech se čeština podařila doplnit, jako třeba v DAW (nahrávacím programu) Presonus Studio One díky firmě disk.cz.
A když je úplně nejhůř, dá se použít internetový překladač google translate.google.com – do levého pole vložte ze schránky text, který chcete přeložit a nebo zkopírujte adresu internetové stránky. Pamatujte ale, že velká část slov nebo názvů z hudebního světa má v angličtině přenesený význam z běžného života a překlad nemusí být úplně stoprocentní (například „compression“ se může přeložit jako „stlačování“ místo „komprese“, „high shelf“ jako „vysoká police“ místo „horní propust“ a podobně).
A kromě toho… kolik že té rusky psané odborné literatury jste už prosudovali ? 😉
Jmenuji se Milan Palička, jsem ročník 1963, narodil jsem se a žiju v Brně. Hudba je mým koníčkem prakticky od chvíle, kdy jsem začal mluvit a tedy i zpívat. Časem jsem začal hrát i na kytaru a protože mým dalším koníčkem je elektronika a pak přbyly i počítače, kytaru jsem elektrifikoval, začal hrát v amatérských kapelách a také se začal zajímat o zvukovou techniku a nahrávání. Hraju také na foukací harmoniku, zkouším klávesy a nedávno přibyla do mé výbavy i baskytara. Byl jsem členem skupin Mgr. Kelley, Bluechips a příležitostného hudebního uskupení Opůlpáté Blues. Momentálně se snažím o vlastní tvorbu.
První nahrávky jsem tvořil ještě v operačním systému MS-DOS s trackerem, vlastnoručně vyrbeným D/A převodníkem na paralelní port, stejně tak vyrobeným malým mixážním pultem a kazetovým magnetofonem. Od té doby udělala nahrávcí technika i počítače obrovský skok kupředu a jejich ceny se dostaly tak nízko, že dnes si může domácí nahrávací studio ve svém počítači zřídit opravdu každý. Problémem dnes může být „rozhodovací paralýza“ – nabídka obchodů je tak velká, že je obtížné si vybrat.
Na druhé straně mnoho zájemců o hudbu a nahrávání zapomíná, že na hudbě samotné se vlastně nic nezměnilo a důležitější než vlastnictví špičkových zařízení je hudební kreativita a zkušenosti. Nekonečné debaty na hudebních fórech o tom, která kytara, mikrofon nebo zvuková karta jsou nejlepší a témata věnující se hudební teorii zející prázdnotou jsou toho důkazem. Pamatujte, že hudbu tvoříte, hrajete nebo nahrávte především pro posluchače. Ať už jsou to vaši přátelé, rodina nebo hudební agentury. Hudební nástroje, zvukové karty, mikrofony, efekty, software atd… to jsou jen prostředky k dosažení cíle – k vytvoření a zaznamenání hudby.
Stenjě tak se na fórech objevují stále se opakující otázky začátečníků a dostává se jim stále stejných odpovědí: najděte si to na webu, v manuálu, použijte hledání na fóru… a pak se takový zájemce o nahrávání v množství informací mnohdy úplně ztratí. Tento web chci věnovat jednak začátečníkům, pomoci jim zorientovat se v názvosloví a nasměrovat je v začátcích. A také jako místo, kde bych mohl soustředit myšlenky a nápady, které mi utanou na mysli, protože blog má tu výhodu, že se nemusí tvořit jako kniha od začátku do konce…
Kam dál ?
