Rubrika: Praxe pro začátečníky

Jak si připravit PC pro nahrávání (4)

Jaký si tedy pořídit počítač na nahrávání? Vyhoví téměř jakékoliv čtyř a vícejádrové procesory (v době psaní tohoto příspěvku nejlépe vycházely AMD Ryzen v poměru cena/výkon). Pro DAW jsou výhodné procesory s hyperthreadingem. Grafická karta není až tak zásadní a pro nahrávání vyhoví i ta integrovaná v procesoru. Kromě toho, výkonná grafická karta je zpravidla hlučná a hluk ventilátorů v nahrávacím studiu určitě nechceme. Podobně bychom měli uvažovat o napájecím zdroji (myslím hluk), pokud si počítač sestavujete sami.

Kolik paměti? Čím více, tím lépe, ale pokud máte 8GB RAM, tak v klidu pracujte a až to přestane stačit, tak přikupte…

Jaký operační systém? Den před ukončením podpory Windows 7 asi nebude překvapením, že pro nové sysémy doporučím Windows 10. Nemá už ani smysl pořizovat jinou verzi než 64 bitovou (x64). Verze „Home“ sice bude fungovat, ale dávám přednost verzi „Pro“. Máte pak systém více pod kontrolou, zejména aktualizace. Pokud ještě máte Windows 8 nebo 8.1, tak se dá samozřejmě žít i s nimi. Dá se žít i se starším operačním systémem, ale v tom případě je jistější takový počítač už vůbec nepřipojovat k internetu a brát ho jen jako centrální jednotku nahrávacího studia. Někteří zvukaři dávají tomuto přístupu dokonce přednost – mohou se soustředit jen na nahrávání a nemusí řešit něco jako aktualizace. K této myšlence se ještě časem vrátím.

Při instalaci Windows 10 doporučuji odpovědět „ne“ na otázky týkající se „vylepšování“ systému. Omezíme tak síťový provoz. Dále doporučuji používat „místní účet“. Další tipy pro ladění a nastavení Windows najdete například na stránce wintip.cz.

Po instalaci Windows zkontrolujte, jesli máte nainstalovány všechny dostupné aktualizace a zejména ve „srpávci zařízení“ jestli máte v pořádku všechny ovladače. Žlutý výkřičník u zařízení signalizuje problém a je třeba jej vyřešit.

Správce zařízení
Správce zařízení – nejsou nainstalovány všechny ovladače.

(předchozí díl) (pokračování)

Jak si připravit PC pro nahrávání (3)

Druhý problém, který se objevil v mém notebooku je rtbth.sys – což je zpravidla bluetooth, případně i WiFi. Můžete je zkusit zakázat ve Správci zařízení, jistější je ale vypnout je rovnou v BIOSu, což jsem také udělal. Bohužel zde může nastat nechtěná a těžko řešitelná situace, kdy máme bluetooth zařízení (aktivní monitory nebo dálkové ovládání DAW), které po zakázání bluetooth dále nemůžeme používat… Můžete například zkusit v notebooku bluetooth vypnout v BIOSu a použít externí bluetooth USB modul a přitom doufat, že nebude dělat problémy.

Pokud je WiFi vaším jediným možným připojením k internetu, pak jej vypněte ve správci zařízení během nahrávání. Zapněte jej opět, až budete potřebovat internet.

Od této chvíle už se LatencyMon v mém notebooku drží v zelené zóně a žádnou chybu nehlásí.

Na různých počítačích se však situace může lišit a problémy můžete mít jinde než já, v lepším případě vůbec.

Některé návody doporučují vypnout antivir. Používám obyčejný Windows Defender – žádnou změnu jsem po jeho vypnutí nezaznamenal. Vy ale můžete mít zkušenost jinou. Stejně tak nastavení systému pro běh programů na pozadí – nezaznamenal jsem rozdíl. Nastavování stránkovacího souboru (SWAP) už ztratilo smysl, při dnešních rychlostech pevných disků a velikostech pamětí RAM.

Další obvyklé problémy, které se objevují u notebooků a které můžeme odhalit pomocí LatencyMon. Pokuste se aktualizovat nebo změnit ovaldač inkriminovaného zařízení, opět opakuji, zkontrolujte si nejnovější BIOS a nebo pokud toto zařízení nutně nepotřebujete a pokud je to možné, prostě ho odpojte:

USBPORT.sys – což je samozřejmě USB. Aktualizujte ovladač USB a za druhé – povypínejte úsporný režim USB, což se dělá na několika různých místech. Jednak ve výše zmíněném pokročilém nastavení napájení a pak také ve správci zařízení.

Wdf01000.sys – ovladače, FireWire…

i8042prt.sys – klávesnice a touchpad

ntoskrnl.sys – jádro systému, aktualizujte Windows (ale asi bude stačit počkat, než se systém sám uklidní).

ndis.sys – síťová karta nebo WiFi

ohci1394.sys – FireWire

nvlddmkm.sys – aktualizujte ovlagač grafické karty nVidia, nebo naopak použijte starší ovaldač – ty nové někdy dělají problémy.

Dříve se pro kontolu PC používal program DPC Latency Checker – jediný exe soubor, který sice ukázal že je nějaký problém, ale neukázal kde. A kromě toho funguje jen do Windows 7 (ve Windows 8 a 10 ukazuje nesmysly, respektive pořád vysokou latenci i když to není pravda). Pro novější systémy používejte už jen výše zmíněný LatencyMon.

(předchozí díl) (pokračování)

Jak si připravit PC pro nahrávání (2)


Někdy stačí prostě jen počkat, než se Windows „vykecají“ a srovnají si data, dokončí aktualizace a podobně. To platí hlavně, pokud používáte ještě klasický „plotnový“ pevný disk. Pro orientaci nám může posloužit „Správce úloh“ – pravým tlačítkem myši klikneme na dolní lištu a vybereme Správce úloh (nebo použijeme klávesovou zkratku Ctrl + Shift + Esc). Zde vybereme kartu „Procesy“. Zajímat nás bude především sloupec „Procesor“ a „Disk“. Kliknutím na slova „Procesor“ nebo „Disk“ se uvedené hodoty v procentech setřídí na první klik od největšího do nejmenšího, na druhý klik naopak. Pokud se pohybujeme u procesoru v jednotkách procent a u disku do 0,1MB/s (nebo radši nula), asi bude vše v pořádku. Vyšší využití systémových prostředků je kromě vyššího čísla signalizováno i ztmavnutím obdélníčku s hodnotou. Zpravidla stačí jen počkat, než se spuštěná úloha dokončí a vytížení procesoru i disku se vrátí k nule.

Správce úloh - v pořádku.
Správce úloh – v pořádku.

Správce úloh - vytížený.
Správce úloh – vytížený. Je třeba vyčkat na dokončení skenování malware právě spuštěným prohlížečem Google Chrome.

Vraťme se ale k našemu problému s DPC latency.

Na čerstvě nainstalovaných Windows 10 (na poměrně slabém notebooku – čtyřjádrový i5 a 12GB paměti) jsem spustil LatencyMon a objevil jsem tyto dva, poměrně časté, problémy:

ACPI.sys – typicý problém notebooků a jak jej vyřešit.

Prvně se přesvědčte, zda máte skutečně nejnovější BIOS (já vím, opakuji se, ale fakt to někdy pomůže). A pak bude potřeba povypínat všechny „úsporné režimy“ u procesoru. V novějších BIOSech se to většinou už nedá nastavit, musíte přímo z Windows:

Ovládací panely – Hardware a zvuk – Možnosti napájení

Vytvořit schéma napájení – (nazveme ho třeba DAW)

A pak změnit nastavení schématu:

„Vypnout displej“ a „Převést počítač do režimu spánku“ – všude dáme „nikdy“.

Potom: Změnit pokročilé nastavení napájení. Tady projdeme všechny položky a nastavíme výkon na 100%, vypínání na „nikdy“ a také vypneme úsporný režim USB. Mějme ovšem na paměti, že po těchto změnách se nebude příliš šetřit baterie a bude lepší napájet notebook ze sítě. Pro delší práci při napájení z baterie je třeba opět schéma napájení přepnout (tím ovšem zase vypneme naše úpravy pro DAW, naštěstí se zase můžeme kdykoliv vrátit k našemu upravenému schématu napájení).

V některých mimořádně nepříznivých (naštěstí vzácných) případech problém ACPI.sys ani vyřešit nejde, kvůli ovladačům ACPI pro konkrétní typ notebooku, které takto zpacifkovat nejdou. Na základě diskuse na Facebooku a stížností na fóru DELL konstatuji, že tento problém nastane a nejde vyřešit u modelů DELL XPS 15 – pokud firma DELL tento problém neuzná za závažný a nevydá nové ovladače pro ACPI a/nebo nový BIOS.

Takže bych ještě poznamenal, že pokud to Váš styl práce přímo nevyžaduje, zkuste se notebooku pro nahrávání raději vyhnout a používat „stolní“ PC. Tento problém pak vůbec nenastane.

V BIOSu notebooku jsem, kromě vypínání bluetooth a WiFi, objevil i úsporný režim čtečky paměťových karet – opět doporučuji vypnout!

(předchozí díl) (pokračování)


Warning: sprintf(): Too few arguments in /data/web/virtuals/93603/virtual/www/domains/nahravame.cz/wp-content/themes/musik/functions.php on line 369
Žádné komentáře u textu s názvem Jak si připravit PC pro nahrávání (2). Categories: Praxe pro začátečníky, Různé, Software, Základy.

Jak si připravit PC pro nahrávání (1)

Nemám zkušenosti s počítačem Apple, takže se zde budu věnovat pouze Windows.

Teoreticky by stačilo jen nainstalovat Windows (10 x64) , nainstalovat DAW a můžeme nahrávat. Ne vždycky to ale musí takhle jednoduše fungovat. Microsoft připravil svůj operační systém především pro kancelářskou práci a pro prohlížení internetu. Nahrávání (a třeba i práce s videem) jsou kategorie, které jej příliš nezajímají a proto si musíme trochu pomoci sami. Ostatně to je také důvod, proč firma Steinberg vyvinula pro zvukové karty ovladače ASIO (probereme později).

Windows občas potřebují trochu „umravnit“, aby nespouštěly nepotřebné programy tzv. na pozadí a také je dobré mít aktuální všechny ovladače hardwaru a nejnovější BIOS pro základní desku, stejně tak aktualizované Windows. Nejlepší je mít vyhrazený počítač pouze pro nahrávání a připravit se již při instalaci operačního systému – vše, co nebudeme potřebovat neinstalovat (hry a podobně) a maximálně omezit posílání „něčeho někam“, třeba do Microsoftu.

Jak zjistíme, že při nahrávání mohou nastat problémy?

Problémy se projevují především „drop-outy“, tedy zasekáváním nebo úplným zastavením DAW během nahrávání.

Nejdříve je vhodné ověřit, zda nemáme problém v samotných Windows. Pomůže nám utilita LatencyMon, která dokáže zjistit, kdo je tím hříšníkem, který zlobí (Latency = latence = prodleva, zpoždění, vysvětlím také později). LatencyMon zjišťuje tzv. DPC latency – https://en.wikipedia.org/wiki/Deferred_Procedure_Call , zpoždění způsobené voláním přerušovacího systému procesoru. Přerušení funguje zhruba tímto způsobem: Procesore, všeho nech a hned se postarej o tohle! A pak se k rozdělané práci vrátíš…

Nevýhodou tohoto prográmku pro někoho může být angličtina, ale zas tak moc toho nepotřebujeme vědět. Stačí jej spustit a zvolit sekci „Main“. A nad volbou Main spustit zelenou šipku. Doporučuji nechat jej běžet v kuse alespoň dvacet minut. Některé problémy se nemusí projevit hned a při nahrávání mohou nepříjemně překvapit. Také v horním řádku kontrolujte, zda stále ubíhá čas (Time running). Stává se mi na notebooku, že se LatencyMon prostě zničeho nic zastaví. Pak spusťte zelenou šipku znovu.

Pokud indikační proužky zůstanou zelené a ve druhém řádku je stále zelený nápis: „Your system is suitable for handling real-time audio and other tasks without dropouts“

Latency Monitor - v pořádku
Latency Monitor – v pořádku

je nejspíš všechno v pořádku a náš počítač je připraven pro provoz nahrávacího programu.

Pokud jsou indikační proužky delší a ke středu obrazovky tmavnou, obdržíme hlášení: „Your system seems to have difficulty handling real time audio … …“

Latency Monitor - problém
Latency Monitor – problém

Pak máme menší problém a bude vhodné ho vyřešit. Přímo v anglickém popisu najdeme podobné rady, které jsem už psal výše: nainstalujte poslední BIOS základní desky nebo zkuste vypnout síťová rozhraní nebo vypnout úsporné funkce procesoru – to se bude týkat zejména notebooků.

Další hlášení, které můžeme obdržet: „Your system appears having trouble handling real-time audio….“

Latency Monitor - velký problém
Latency Monitor – velký problém

Nápis svítí červeně a signalizuje velký problém. Ale zkusíme ho postupně vyřešit.

(pokračování)

VST, VST3, 32 bitů, 64 bitů… kdo se v tom má vyznat? (1)

Než začnu dál hýkat nadšením, co všechno můžeme mít zadarmo, asi nebude od věci novopečeného zájemce o nahrávání trochu zasvětit do problému.

V dobách minulých stál jeden megabajt paměti (to je asi tak osm až šestnáct tisíckrát méně, než máte v počítači dnes) zhruba tisíc korun. A počítače jich byly schopny pojmout maximálně 16 nebo 32. A pevné disky se měřily na stovky megabajtů. A do tohoto prostoru se s operačním systémem a ostatními programy už skoro nic jiného nevešlo. Takže se elektronické hudební nástroje a efekty připojovaly MIDI kabelem, zvenku. Zabralo to hodně místa, bylo potřeba hodně audio a MIDI kabelů a taky je bylo potřeba správně pozapojovat, spotřebovalo to hodně energie, bylo to drahé atd… Ale fungovalo to. A samozřejmě může fungovat i nadále, pokud jste koupili drahý zvukový modul nebo efekt se kterým se nechcete rozloučit, pořád jej můžete používat. To je také ten důvod, proč i na některých nových audio rozhraních (zvukových „kartách“) stále naleznete dvojici „pětikolíků“ MIDI.

Na starších zvukových kartách (tenkrát to ještě skutečně byly karty) byly zvukové moduly – MIDI syntezátory – „zadrátovány“ napevno, takže neužíraly drahocennou operační paměť z počítače, ovšem jejich zvuková kvalita byla málokdy srovnatelná se skutečnými hudebními nástroji.

Jenže technika se vyvíjela, paměti zlevňovaly a zrychlovaly. První, kdo této situace využil, byla firma Steinberg, která v oboru počítačového nahrávání už tenkrát nebyla žádným nováčkem. A vyvinula systém, kdy se kompletní hudební nástroj nebo efekt nahrál přímo do operační paměti a audio a MIDI vstupy i výstupy byly do paměti přijímány rovnou z hudebního softwaru (DAW). Jak by řekl Cimrman – zkuste to bez drátů, milý Steinbergu! Tento systém byl označen Virtual Studio Technology – tedy zkráceně VST.

Jak se vyvíjely paměti, vyvíjely se i operační systémy a programy. První programy pro počítačové nahrávání byly pouze sekvencery – programy, ve kterých bylo možné pracovat jen s MIDI daty a audio se zpracovávalo zvlášť, na magnetofonový pás. První skutečné DAW s možností záznamu audio dat se objevily již ve Windows 3.11 (o počítačích Apple nemám přehled). Ty byly v principu šestnáctibitové, ale existovala 32 bitová „nástavba“. S příchodem Windows 95 to již začalo být zajímavější. Samotný operační systém (OS) byl schopen pracovat s – tehdy nepředstavitelnými – 4GB paměti. 32 bitů se stalo na dlouhou dobu standardem jak pro OS tak pro programy.

Situace byla přehledná – do 32 bitového OS jste nainstalovali 32 bitový DAW a v něm používali 32 bitové VST a vlastně ani nebylo moc o čem přemýšlet. A všechno to fungovalo, pokud jste měli dost výkonný počítač, dost paměti a pokud někde programátoři neudělali chybu.

Čas plynul dál a „gigabajt“ už nebyl sprosté slovo. (Nejen) virtuální nástroje a jejich knihovny vzorků se zvětšovaly a najednou i ty jednotky gigabajtů přestávaly stačit. Procesory a aplikace na nich běžící už pomalu začaly narážet na svoje limity. Nastala éra 64 bitů.

Odbočka – proč taková čísla: 16, 32, 64 – to vychází z principu činnosti počítače. Jako je pro člověka s deseti prsty přirozené počítat v desítkové soustavě, představte si, že počítač má prsty dva. Takže počítá v soustavě dvojkové – ano, skutečně to je tak jednoduché. Takže ta čísla …16, 32, 64… jsou „dvě na entou“. Pak nastane éra 128 bitová, 256 bitová atd… – pokud tento vývoj nepřetnou počítače fungující na jiných principech.

(pokračování)

Pět mouder na sobotu (8)

  1. Nahrávejte v rozlišení 24 bitů (pokud to Vaše zvuková karta umožňuje) a nechávejte v nahrávce dostatečný „headroom“ – nenahrávejte na doraz. -18 dB na stopě při 24 bitech úplně stačí. Rozlišení 44,1 kHz použijte u čistě hudebních nahrávek a u zvukových stop určených pro video použijte 48 kHz. Vzorkovací kmitočty 88,2, 96 a 192 kHz je zbytečný luxus a kromě toho, že zaberou víc místa na disku, nemají větší význam.
  2. Kvalita nahrávky naprosto nezávisí na počtu pluginů od firem zvučných jmen navěšených na každé stopě. Závisí především na hudební kreativitě, zručnosti, aranžérské umírněnosti a citu skladatele, muzikantů i zvukaře (což bývá v podmínkách domácího nahrávacího studia mnohdy jediná osoba).
  3. Na ekvalizérech nic nepřidávejte nad 0dB. Pouze ubírejte.
  4. Zejména pro rockové kytaristy platí, že overdrive je dobrý sluha, ale zlý pán. To, že samotná kytara s patřičně našťaveným gainem zní skvěle, obvykle znamená, že nahrávka s takovým zvukem kytary bude dohromady s ostatními nástroji znít ploše a rozplizle… Uberte gain ! A na ekvalizéru uberte okraje kmitočtového pásma.
  5. Skladba nemůže být dobře smíchána, pokud není dobře zaranžována a nejsou správě nahrány nástroje a zpěv.

Pět mouder na sobotu (7)

  1. Vyvarujte se zemních smyček
  2. Při práci s notebookem používejte oddělený lineární napájecí zdroj a nebo napájení ntb jen z akumulátoru.
  3. Nikdo není dokonalý. A nic není dokonalé a nikdy nebude. Ani váš mix nebo nahrávka. Lepší je udělat „něco“ nedokonalého, než přemýšlet o tom, jak to udělat „dokonale“ a neudělat nic.
  4. Pokud chcete na klávesy skutečně hrát a ne je používat jen jako doplňkovou periferii k PC, pořiďte si klávesy s minimálně pěti oktávami, s dynamikou úhozu a standardní velikostí kláves. Pokud prodejce při popisu (nejen) kláves použije slovo „profesionální“, znamená to zpravidla pravý opak…
  5. Smiřte se s tím, že manuály k nahrávacímu softwaru i hardwaru skutečně existují. A že jsou dlouhé. A většinou anglicky…

Pět mouder na sobotu (6)

  1. Pořiďte si poslechové (nearfield) monitory. Na plasťáky Genius nebo Logitech zapomeňte. Pořiďte si jakékoliv aktivní monitory – KRK, ESI, M-Audio, Behringer, Yamaha, Edirol, Alesis, Prodipe, Kurzweil… Neřešte které jsou nejlepší. V domácích podmínkách panelákového obýváku je to prakticky jedno. Naposlouchejte si na nich vaše oblíbené nahrávky a míchejte pak podle nich. Většinou vyhoví průměr reproduktorů 5“. Pokud máte místo a finance, zvolte 6“. Pokud se Vám obého nedostává, vězte že i na 3“ nebo 4“ se dá tvořit.

  2. Důležitější než superdrahý mikrofon je akustická úprava místnosti. Lepší je „standardní nepořádek“ než holé zdi.

  3. Nekupujte „USB mikrofon“ na zpěv. Kupte kondenzátorový velkomembránový mikrofon s fantomovým napájením 48V. Jakýkoliv (Samson, Behringer, Apex, MXL, Se-Electronic, AudioTechnica, HSMC001…). Pokud už máte dynamický mikrofon s XLR konektorem, použijte jej.

  4. Stojany, kabely, konektory, pop filtr před mikrofon a „pavouk“ na zavěšení kondenzátorového mikrofonu – také patří do rozpočtu.

  5. Nikdo neví všechno. Ani já.